Konec experimentu: Přestavba a pád komunismu v Československu přehled
Michal Pullmann

Studie se zabývá dynamikou přestavby v Československu 1985–1989. Představuje jednak první přehled dějin československé přestavby, jednak analyzuje předpoklady pozdějšího zhroucení diktatury. Podle ústředního argumentu se v přestavbě hroutil nikoliv systém útlaku, ale rozpadala se schopnost aktérů dosahovat na každodenní úrovni konsensu o základních otázkách existujícího uspořádání. Historickosémantická metoda je zde použita pro rozkrytí procesu, v němž se rozpadal hypernormalizovaný jazyk 80. let a v němž došlo ke specifické implozi státněsocialistického establishmentu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Konec experimentu: Přestavba a pád komunismu v Československu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)


Kauza Pullmann rozčeřila mediální vody české kotliny v létě roku 2020 a ukázala jednak to, jak vlastně minulému režimu málo rozumíme a současně, že racionální a otevřená debata je stále složitá, ne-li nemožná.
Na základě toho jsem si Pullmannovu knihu přečetl abych si udělal obrázek jak o autorovi, tak o samotném tématu "Přestavby" a konce komunismu v Československu. Mnoho lidí vytýká Pullmannovi složitost psaného projevu a špatnou čtivost. Za sebe musím konstatovat, že jsem tento problém neměl a kniha se mi četla velmi dobře. Současně obava, že půjde o nějaký revizionistický text vychvalující normalizaci se také nenaplnil. Pullmann na základě bohaté zdrojové základny rekonstruuje rozpad převládajícího metadiskurzu, tedy jakého si symbolického jazyka minulého režimu, který se dostal pod tlak jak z vnitřních příčin (ekonomická nevýkonost režimu), tak z vnějšku (tlak SSSR na přestabu a tím končící zajištění režimu z rukou "velkého bratra"). Kniha tak vůbec nepůsobí jako nějaká obhajoba normalizace, ale naopak ukazuje velmi dobře v jakých ekonomických, ideových i morálních problémech ten režim byl a jak jednotlivé části společnosti na jeho rozpad regovaly.
S čím mám trochu problém je samotný koncept konsenzu. Nejsem historik, takže nechci a ani nemohu jít do větší hloubky problému, ale pojem konsenzus mi instinktivně evokuje vyrovnaný vztah dvou partnerů, kteří se na něčem dohodli. V normalizaci však šlo spíše o nutné přijetí zhora nadiktovaného stavu. Toto přijetí poměrů mohlo být motivováno strachem (obava z represe), identifikací se symboly (mnoho lidí stále věřilo v socialismus) nebo materiální motivací (životní úroveň byla špatná, nikoliv však katastrofální jako třeba v Polsku).
Hlavní problém, který tak na knize vidím a kvůli kterému ji snížím hodnocení je tak koncept konsenzu, který autor blíže nedefinuje, neuvádí jak a za jakých okolností vznikl a tudíž trochu mate čtenáře. Co je však důležité, nemate ho ve vztahu k režimu samému, jeho negativům a všem projevům, kvůli, kterým jsme rádi, že již neexistuje.


Opět jedna kniha z kategorie "kdybych nemusela, nečtu". Na druhou stranu i přesto byla docela zajímavá.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Konec experimentu: Přestavba a pád komunismu v Československu v seznamech
v Přečtených | 43x |
v Doporučených | 3x |
v Mé knihovně | 12x |
v Chystám se číst | 34x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
2019 | ![]() |
2011 | ![]() |
2017 | ![]() |
Rozhodně zajímavé čtení, pro mě celkem netradiční. Je to hodně úvahová publikace, která perestrojku, glasnost a obecně společnost a její reakci na změny od roku 1985 rozebírá ze všech stran. Pozoruhodná doba, kterou jsem nezažila.