Konkláve přehled
Robert Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401749/bmid_konklave-f18-401749.jpeg
4
208
208
Papež je mrtvý. Za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple se okamžitě roztáčí soukolí katolické mašinérie. Sto a osmnáct kardinálů k tomu z celého světa zasedne, aby během následujících hodin zvolili příštího nejmocnějšího duchovního vůdce planety. V jejich rozhodování je má provázet boží vůle a Jeho hlas jim má odhalit, kdo je ten pravý. Avšak i když jsou kardinálové oslavování jako muži ctností a víry, jsou to především lidé. Každý z nich má své touhy, své rivaly. A také hříchy, které už nyní nedokáží skrývat...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Konkláve. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (79)
Kniha mě velmi zaujala. Byla velmi čtivá a celkem jsem ji zhltla. Nicméně mě trochu zklamal konec.
Církev je svatá, ale lidé v ní ne. Co je bez chvění není pevné. To jsou asi dvě základní myšlenky, které ve mě po dočtení knihy zůstaly.
Kniha je napsaná velmi dobře, byť se přiznám, že některé delší odstavce jsem jen letmo projela. Velmi zajímavý je náhled na pozadí konkláve, co a jak a hlavně proč. Oceňuji znalost vnitřních záležitostí i hierarchie církve, a to jak dobrých, tak špatných.
Hojně zmiňovaný konec mě překvapil, musela jsem trochu hledat, abych se lépe zorientovala :) Osobně si myslím, že v naší ukecané době by to nebylo reálné. Na druhou stranu, proč ne?
Související novinky (2)
Knižní novinky (18.12. - 1.1.2018)
18.12.2017
Knižní novinky (4.12. - 17.12.)
04.12.2017
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Konkláve v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 262x |
| ve Čtenářské výzvě | 16x |
| v Doporučených | 12x |
| v Knihotéce | 162x |
| v Chystám se číst | 152x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
křesťanství Řím thrillery intriky Vatikán papežství kardinálové konkláve
Vynikající: chystala jsem se na ni dlouho a teď mi mimořádně padla do noty. Zajímavé, informativní, napínavé a hlavně psychologické. Jakkoli mám zásadní výhrady ke katolické církvi, všem jejím obřadům a temným skvrnám na pozlátku od jejího počátku, tak konkláve je nesporně fascinující proces, o kterém nikdo pořád vlastně moc neví (i když už jich pár v posledních dekádách bylo). Tady se nám objasnily veškeré procedury, omezení, cíle a způsoby, jak jich dosáhnout - tedy zvolit za zamčenými dveřmi "toho správného" mezi kardinály za budoucího nedotknutelného papeže. Kliky, lobování, podplácení, podvrhy, prostě jako mezi "obyčejnými lidmi", s milióny věřících za humny, miliardami po celém světě, a navrch s islamisty vzdorujícími i těsně za hradbami u Sixtinské kaple tím jediným, co opravdu umí - terorismem.
Hlavní hrdina byl báječný, jeden z kardinálů, volitel, ale současně děkan, který měl celé konkláve procedurálně na starosti a vedl jej podle přísných pravidel, včetně své počáteční homilie, kde zaznělo to, co většině přítomných bylo proti srsti - otázka pochybností. A osobních i církevních pochybností si během dlouhých několika náročných dní konkláve užil opravdu hodně.
"Jeden hřích, jehož jsem se během dlouhého života ve službě začal bát víc než ostatních, je jistota. Jistota je velkým nepřítelem jednoty. Jistota je smrtelným nepřítelem tolerance. Dokonce ani Ježíš Kristus si nakonec nebyl jistý. ... 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?' Naše víra je živá věc právě proto, že že kráčí ruku v ruce s pochybnostmi. Kdyby existovala pouze jistota, kdyby neexistovaly pochybnosti, nebyla by žádná tajemství, a tudíž by nebylo zapotřebí víry."
Kniha má nečekaný závěr, trochu "bulvární", ale celkově je úžasná nejen jako thriller, ale jako připomenutí otázek dnešního světa ve světle víry, nebo obráceně víry a jejího místa ve světě. A nemluvím samozřejmě (jen) o kardinálech...
"Ordinérní lidé vždycky předpokládali, že je nejlepší vědět všechno. Podle jeho zkušeností však bylo často nejlepší vědět co nejméně."
Co mne překvapilo o skutečných zmiňovaných postavách, byly nepříjemně nečekané dílčí informace o Janu Pavlu II., kterého jsem tak nějak vnímali jako hodného staříka držícího ochrannou ruku nad Polskem, ale i přilehlými socialistickými satelity... A těžko si zrovna tohle Harris vymyslel. Wojtyła asi musel být hodně tvrdý až despotický (nejen fyzicky zdatný), když se prosadil.
Autorovy knihy miluji, pouze jediná se mi nelíbila (Druhý spánek) a těším se na další kousek. A o zaujetí touhle knihou svědčí i to, že jsem si vůbec nevším(a)la nějakých překlepů a chyb, což u mne opravdu není zvykem!