Krajina podivných skutečností přehled
Jiří Suchý
Básnická sbírka Jiřího Suchého, jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury, je nesporným přínosem pro současnou českou literaturu. Autor svoji knížku rozdělil do tří oddílů s názvy: Krajina podivných skutečností, Amálie, A roky plynou… plynou… První oddíl se vyznačuje snovým a přitom groteskním lyrickým laděním, druhý vytvářejí stylisticky pestré básně – portréty titulní hrdinky i jejích kamarádek a konečně poslední část (A roky plynou…) je básnická rekapitulace osnovných období našich nedávných dějin (1945, 1950, 1960, 1968, 1970, 1989). Jiří Suchý v této knížce opět prokazuje, jak mistrně umí zacházet s jazykem, stylovými rovinami, eufonií, rytmem, prolínáním lyrických a epických poloh básní, groteskností, ironií, ale i patosem. Je právem pokládán za klasika, ovšem výsostně inspirativního a životodárného.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krajina podivných skutečností. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Panu Suchému dávám absolutórium. Už i nadpis básní je na 5 hvězdiček - např. "V lásce je lepší leccos nevědět"
Poměrně rozmanité verše, tematicky i stylově, přesto v nich poznáváme typickou autorovu poetiku. Nepříliš obsáhlá, milá knížka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krajina podivných skutečností v seznamech
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2017 | Klaun si povídá s Bohem |
1989 | Trocha poezie |
1986 | Knížka aneb Co mne jen tak napadlo |
2011 | Pan Werich z Kampy |
1991 | Dítě školou povinné |
Že napsal tuto básnickou sbírku umělec je očividné.
S lehkostí tvořené rýmy a veselost vyvěrající z osobnosti pana Suchého.
Nicméně mi schází básnickost, přesah do vnitřního světa čtenáře.
Pan Suchý ve své tvorbě připomíná Jiřího Žáčka. Rovněž upřednostňuje zábavnost své tvorby nad její hloubkou a poetičností. Ale Žáčkova poezie má více osobitosti a dějové výjimečnosti.
Některé básně jsou podařené. Vyzdvihnu: NEJKRÁSNĚJŠÍ KRAJINA CO ZNÁM.
Ale není jich mnoho.
A jeden postřeh, který při čtení jeho básní omotal moji mysl. Za slovy a tempem slok slyším hudbu. Přijde mi, že pan Suchý je tolik srostlý s textováním písniček, že jeho básně spíše připomínají tuto formu rýmování.
Na zabavení se a pro pozdvižení skleslého ducha.
Ne pro básnickost a radost z krásy.
Přesto respekt k vzácně obdařenému člověku.