Krajina snů přehled
Neil Gaiman
Už třetí svazek úspěšné série Sandman v barvě! Kniha obsahuje čtyři příběhy vyprávějící mimo jiné o únosu Kalliopé, o netradičním sehrání Snu noci svatojánské a o tom, jaký byl svět v dobách, kdy byl člověk malý jako morče a kočky jej lovily pro zábavu... Nový Gaiman je prostě tu!
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krajina snů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (51)
Fajn bonusový materiál. Najviac sa mi páčila shakespeareovská poviedka.
Tri hviezdy sú možno málo, ale románovo koncipované epizódy Sandmana sú proste o dve triedy vyššie.
Související novinky (1)
Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
24.03.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krajina snů v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 623x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 26x |
v Knihotéce | 235x |
v Chystám se číst | 51x |
v Chci si koupit | 37x |
v dalších seznamech | 7x |
Část díla
Fasáda
1990
Kalliopé
1990
Sen noci svatojánské
1990
Sen tisíce koček
1990
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
(SPOILER) 90% - Krajina snů mě zatím z komiksové sandmanovské série bavila nejvíc. Tvoří ji sice jen čtyři samostatné povídky, kde se Sandman objevuje vlastně jen epizodně, ale byly to ty typické gaimanovské náměty, které mám ráda a o kterých jeden z jeho spolupracovníků v předmluvě napsal, že zatímco my všichni trávíme v krajině snů jen pár vteřin na pomezí spánku a bdění, Gaiman v tomhle světě žije a ty sny do nás valí - vlastně stejně jako Sandman.
Sen noci svatojánské je tak příběhem divadelní společnosti Williama Shakespeara, která sehraje představení pro neobvyklé Sandmanovy hosty, kteří díky této hře, v níž se objevují jako postavy, nikdy nebudou v lidském světě zapomenuti.
Sen tisíce koček je nezapomenutelný svojí vizí, že stačí, aby určitý počet jedinců snil tentýž sen a ten sen se může stát jedinou existující skutečností. Kdysi obrovské kočky lovily maličké lidi, nyní jim velcí lidé topí koťata - a kdoví, jak to jednou skončí?
Fasáda nám pro změnu představuje osamělou ženu, které její superschopnosti znemožňují spáchat sebevraždu, přestože smrt je to jediné, po čem touží.
A konečně úvodní povídka Kalliopé o múze vězněné a zneužívané starým spisovatelem, jemuž kdysi přinášela inspiraci a který ji posléze prodá mladšímu kolegovi. Opět je to jedině Sandman, kdo ji může zachránit, protože kdo jiný dokáže zahltit lidskou mysl tolika sny až k zešílení?
Tahle povídka mě bavila asi nejvíc, hlavně také proto, že v závěru knihy k ní Gaiman připojil i svůj scénář. Bylo nesmírně zajímavé seznámit se s jedním z mnoha způsobů, jakým může komiks vznikat (tedy když autor píše pouze scénář a kresby, kolorování, lettering a další související činnosti dělají jiní tvůrci, kteří dané umění skvěle ovládají). Přečíst si, jak si autor představuje rozvržení panelů na stránce, jejich ohraničení, podobu písma, bublin, a ocenit i velmi podrobný popis toho, co má být na jednotlivých panelech nakreslené. Je vidět, že autorova vizuální představivost je bohatá, pracuje třeba i s takovými "drobnostmi", jako kde bude v sešitě vložená stránka s reklamou a tomu složení panelů přizpůsobuje. Za mě to byla opravdu působivá ukázka jeho tvorby.