Krakatit přehled
Karel Čapek
Příběh inženýra Prokopa, nešťastného vynálezce třaskaviny nevídaných účinků, který se nedobrovolně zaplete s bezohlednými militaristy, bývá tradičně hodnocen jako utopie s vědeckofantastickými prvky. Čapkův román Krakatit (1924), jehož název je inspirován katastrofálním výbuchem sopečného ostrova Krakatau v roce 1883, však v sobě nese poselství mnohem složitější, než je prosté varování před možným zneužitím technických objevů. Cestu geniálního chemika za poznáním, že nikoliv velký čin, ale pouze drobná všední práce může lidstvu přinést dobro, totiž v knize neustále doprovází mlha snu, halucinace, noční můry… A protože není možné jasně odlišit, co je ve vyprávění ještě "skutečnost", a co už výplod horečnatého Prokopova mozku, otevírá tak autor vlastně otázku, která je pro jeho psaní typická, totiž otázku po možnostech poznání reality jako takové. K tomu se připojuje další významný motiv - hrdinův erotický život. Hnán chimérou osudové krásky naváže Prokop intimní vztahy s nejrůznějšími ženami, od prosté venkovské dívky až po svůdnou princeznu, zpronevěřující se svému postavení a rodokmenu. Jde o vztahy napjaté, prosycené nejen vášní, ale i úzkostí. To je ostatně také důvod, proč literární historik Oldřich Králík v Krakatitu spatřoval "sexuální báseň".... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krakatit. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (228)
Klasický sci-fi román z pera úžasného spisovatele. V době vzniku příběhu za mě prorocký, inteligentní, citlivý a krásným slohem napsaný.
Krakatit je považován za sci-fi, kde se člověk postaví zkáze, kterou může vynálezce sám přivodit svým vynálezem světu. Četl jsem ho se zvědavostí znovu více než po padesáti letech. Shledal jsem v něm mnohem více rozměrů, které byste asi nečekali.
Především je to neúnosná míra erotiky, která cloumá Prokopem (potažmo jistě i Čapkem). Tu velkou exaltovanost, ten horký nákyp citů, způsobila nerozhodnost v lásce, kterou mladý autor zažíval na vlastní kůži. Musel se rozhodnout mezi dvěma (kdoví jestli jen mezi dvěma) ženami. Takový vznět citů se už v žádném jeho díle neopakoval.
Potom je to grotesknost. Z mnohých částí díla by mohly těžit takové parodie jako film Konec agenta 4WC… a další. Už samotné objevení druhého pana Carsona je ohromně zábavné. A některé scény ze zámku groteskou silně zavánějí. Scény od anarchistů ke konci také hraničí s parodií.
A je tu disproporce jednotlivých částí příběhu, zřejmě způsobená faktem, že vycházel na pokračování v novinách – nějak se to muselo natáhnout. Dost otravné. Ale bavte se, jsme přeci na podobné dobové parodie zvyklí, je to archaické!
A nakonec pohádkový (náboženský?) konec. Čapek zjevně netušil, jak příběh ukončit. Ale jak vidno, Tomeš nakonec uspěl. Ale za cenu takového vynálezu zkázy (vzpomínám mimochodem na známý film na podobné téma). Poučení: Ignorance se nevyplácí...
Ale když překonáte tu dlouhou štrapáci s princeznou (Prokopova pýcha), budete s Krakatitem celkem spokojeni.
Související novinky (1)
Knižní novinky (35. týden)
23.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1924 -
Státní cena za literaturu
Kniha Krakatit v seznamech
| v Právě čtených | 31x |
| v Přečtených | 3 101x |
| ve Čtenářské výzvě | 154x |
| v Doporučených | 102x |
| v Knihotéce | 1 031x |
| v Chystám se číst | 376x |
| v Chci si koupit | 38x |
| v dalších seznamech | 19x |
Štítky knihy
zfilmováno 20. století česká literatura rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938 utopické romány české romány sci-fi rományAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
(SPOILER) Do knihy jsem se pouštěla s vědomím, že s dosti velkou pravděpodobností nepůjde Prokopa a nejspíše ani jeho milenku princeznu vystát; tedy alespoň podle názorů některých uživatelů Databáze knih. Začátek mne příliš neoslovil; pamatuji si, že jsem měla pocit, že se jedná akorát o popis Prokopových horečných snů. Četla jsem dál, klubko děje se začalo rozmotávat, ovšem pak Prokop dorazil na zámek a otevřela se nejdelší a pro mne bohužel nejnudnější sekce románu. Zcela upřímně jsem se některými stránkami musela až prokousávat. Prokopův dobrodružný románek s princeznou mne dvakrát neoslovil. Co mne opravdu zaujalo, byl až samý závěr knihy, kde se Prokop po tom, co není schopen zastavit svého prospěchářského přítele Tomše, následkem čehož dojde k výbuchu prachárny, setkává s laskavým a hodným stařečkem, jenž se o něj stará a vnukne mu utěšující, honosné myšlenky. Těchto několik stran mne popravdě až dojalo a donutilo mne hluboce se zamyslet.
Krakatit byl pro mne premiéra, co se Čapkových románů týče, a popravdě jsem byla poměrně vykulena; místy jsem nechtěla uvěřit, že stránky před mýma očima pocházejí z Čapkova pera, jednoduše jsem ten styl psaní nepoznávala. Po dočtení knihy jsem započala bádání na internetu a zjistila jsem, že Krakatit opravdu obsahuje nezanedbatelné množství prvků pro Čapka obecně netypických, jako jsou například erotické motivy prostupující celým dílem. Moc dobře rozumím tomu, proč autor knihu napsal a na co měla upozornit, ovšem nedokážu si pomoct a hodnotit ji na mé poměry slabými třemi hvězdičkami, poněvadž byl obsah místy vlekoucí se slátanina, Prokop se více než párkrát choval nelogicky, a tak dále a tak dále. Pro mne jedno ze slabších mistrových děl, které jsem si přes to všechno, obzvlášť při zpětném pohledu, užila.