Krakatit zajímavosti

Krakatit
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44150/krakatit-44150.JPG 4 1817 1817
Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Příběh inženýra Prokopa, nešťastného vynálezce třaskaviny nevídaných účinků, který se nedobrovolně zaplete s bezohlednými militaristy, bývá tradičně hodnocen jako utopie s vědeckofantastickými prvky. Čapkův román Krakatit (1924), jehož název je inspirován katastrofálním výbuchem sopečného ostrova Krakatau v roce 1883, však v sobě nese poselství mnohem složitější, než je prosté varování před možným zneužitím technických objevů. Cestu geniálního chemika za poznáním, že nikoliv velký čin, ale pouze drobná všední práce může lidstvu přinést dobro, totiž v knize neustále doprovází mlha snu, halucinace, noční můry… A protože není možné jasně odlišit, co je ve vyprávění ještě "skutečnost", a co už výplod horečnatého Prokopova mozku, otevírá tak autor vlastně otázku, která je pro jeho psaní typická, totiž otázku po možnostech poznání reality jako takové. K tomu se připojuje další významný motiv - hrdinův erotický život. Hnán chimérou osudové krásky naváže Prokop intimní vztahy s nejrůznějšími ženami, od prosté venkovské dívky až po svůdnou princeznu, zpronevěřující se svému postavení a rodokmenu. Jde o vztahy napjaté, prosycené nejen vášní, ale i úzkostí. To je ostatně také důvod, proč literární historik Oldřich Králík v Krakatitu spatřoval "sexuální báseň".... celý text

Romány Literatura česká Sci-fi
Vydáno: , NLN - Nakladatelství Lidové noviny
více info...

Zajímavosti (9)

Na Krakatit se lze dívat nejen jako na příběh vášně k vědě, ale i milostné vášně. Dobové kritiky prózu koneckonců označily za nejerotičtější Čapkův román.
S nadsázkou řečeno výbušný byl v době vzniku Krakatitu i Čapkův milostný život. Na svatbu si dělala naděje spisovatelova vpravdě osudová žena Olga Scheinpflugová. Jenže Čapek se s ní místo žádosti o ruku rozchází, roli hrají i obavy nemocného třicátníka, aby o dekádu mladší temperamentní herečku nezatížil svými zdravotními problémy. Čapek trpěl nevyléčitelnou Bechtěrevovou nemocí, která se projevuje bolestí a postupující ztuhlostí páteře.
A také začátkem dvacátých let poznal při jednom literárním salonu studentku obchodní akademie Bohuvěru Hrůzovou, kterou blízcí oslovují zkráceně Věro. A uhranutý Čapek o vysoké, snědé a modrooké dívce píše jako o „černé čarodějnici“.
„Žiju na ostří nože. Musím padnout na jednu, nebo na druhou stranu,“ přiznává Čapek v jednom z dopisů. Navíc ve vztahu s Olgou nedovedl nikdy udělat jednoznačně ostrý řez. Trojúhelník se pokusí rozetnout tím, že odjíždí – sám – do Itálie, ale dilema za něj definitivně vyřeší Věra, když přijme nabídku k sňatku od těžaře Josefa Skoupila.
Čapek si s Věrou – už ve vší počestnosti – ještě několik let psal. Vzpomínka na citové vzplanutí zůstala ukrytá i v románu Krakatit. „Teprve po Věřině smrti a publikování dopisů jsme se dozvěděli, že ona byla předobrazem princezny Wille,“ upozornil Zdeněk Vacek. Byť se za inspiraci ke smyslné literární postavě prohlašovala Olga Scheinpflugová.
Tajemné princezně propadne hlavní hrdina, inženýr Prokop, během svého věznění v areálu vojenské továrny, kde je proti své vůli držen, aby prozradil postup výroby krakatitu. „Zahur, to bylo mé vymyšlené místo. Zahur, Zahur! Milý, je něco takového na světě? Pojď, ujedeme do Zahur!“ naléhá na Prokopa princezna. Jméno smyšlené země je anagramem Věřina příjmení Hrůzová, přesněji Hrůza. (Pablo70)

Roku 1917 byl Karel Čapek učitelem u hrabat Lažanských. V té době došlo k obrovskému výbuchu muniční továrny v Bolevci u Plzně. Událost při které zahynulo sto lidí Čapka velmi zasáhla. Pět let po výbuchu se k ní vrátil ve svém díle Krakatit. (Bája89)

Kniha byla po svém vydání nejčtenějším a nejslavnějším Čapkovým románem. (chaera)

V roce 1980 natočil Otakar Vávra dobově upravený remake svého vlastního filmu pod názvem Temné slunce, na motivy knihy Krakatit. (chaera)

Na motivy knihy roku 1948 vznikl stejnojmenný film. Režii měl na starosti Otakar Vávra. (chaera)

Autor svým podobenstvím o touze ovládnout sílu ukrytou ve hmotě velmi přesně vystihl pozdější vývoj atomové bomby, zmýlil se jen v tom, že nová zbraň byla nakonec produktem fyziky, nikoliv chemie. (chaera)

Název výbušniny Krakatit vznikl pravděpodobně od slova Krakatoa, což byla sopka, která vybuchla 27. srpna 1883. (chaera)

Čapek román napsal za svého pobytu v Jindřichově Hradci ve výletní restauraci Rudolfův dvůr. (chaera)

Zfilmováno:
http://www.csfd.cz/film/9458-krakatit/ (Klamm)