Ladič pian přehled

12.05.2021

Jsem na tom asi podobně jako Kerberos - Zimní voják mě navnadil na něco jiného. Ale rozhodně to nebyla špatná kniha, naopak. Podle mě se jen autorovi podařilo to, co málokterému spisovateli: svou druhou knihou překonal prvotinu. Velká gratulace!
Ladič pian je v něčem podobný, ale z principu jiný především kvůli prostředí, ve kterém se odehrává. Začíná v Londýně v roce 1886, ale poměrně rychle se děj přesune do Barmy, resp. na území někdejšího Šanského království. Když jsem knihu četla, chtěla jsem tam být, chtěla jsem zažít tamní úžasné barvy a vůně, vidět množství exotických rostlin i živočichů. A to barmské slunce!
Příběh je výborný, i když pro dnešní rychlou dobu asi málo akční a příliš popisný. Anthony Carroll je zvláštní a dlouhou dobu poměrně tajemná postava. Takže příběh možná nezaujme tolik čtenářů; koneckonců kniha ani nemá na obálce onu zlatou "plaketu" bestselleru. Ale je skvělá, je lidská a osloví všechny humanisty. Což současně znamená, že je v naprostém, takříkajíc příkrém rozporu s tehdejší britskou - a obecně s jakoukoli - koloniální politikou.
Při čtení mi ale bylo smutno také z jiného důvodu: Barma, nověji nazývaná Myanmar, nyní zažívá další z mnoha vojenských násilností. Tentokrát je situace Barmánců mnohem horší: armáda, která decimuje protestující obyvatelstvo, je její vlastní, barmská/myanmarská.
P.S. Občas se vloudily chybičky, naštěstí v přijatelném množství, spíše výjimečně.

"Říkal jsem vám, že překládám Odysseu. Vždycky jsem ji četl jako tragický příběh Odysseova úsilí nalézt cestu domů. Teď čím dál víc chápu, co o tom napsal Dante a Tennyson. Podle nich Odysseus nebloudil, on se po tom, co viděl tolik úžasných věcí, nemohl a možná ani nechtěl vrátit domů."