Daniel Mason

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Zimní voják

Ladič pian

Nové komentáře u knih Daniel Mason

Zimní voják

„80% Silný příběh, který mě občas dohnal k slzám. Pohled na 1. světovou válku očima nedostudovaného medika Lucia. Je to o podmínkách pro lékaře uprostřed války, o tom, jak se zamiluje v polním lazaretu do řádové sestry, kterou pak celou válku i po válce hledá, o chybách, které děláme, o rodině a hlavně o nesmyslnosti války. Knížku dobře popsala ve svém hodnocení ddkk. Doporučuji ji.“... celý text
— ArwenAragorn

Zimní voják

„Válka a láska – na tom se dá vystavět pěkný příběh. A v knize Zimní voják tomu není jinak. Originální je nejen dějiště hlavní části příběhu, zapadlé daleko v Karpatech Haliče, ale i osobnost medika Luciuse, který se z pomocníka lékařského výzkumu najednou stane někým, kdo zachraňuje životy v první linii. Pod vlivem informací o děsivé druhé světové válce i mnoha dalších válkách člověk otupí a mohlo by se zdát, že v době, kdy bojová technika byla hodně omezená, se nemohly dít takové hrůzy, jako v pozdějších válkách. Jenže to je velký omyl. Krutost války je dána krutostí lidí – a ta byla, je a zřejmě i vv budoucnu bude vždy neomezená, bohužel. Možnosti, které by napáchané krutosti odčinily, budou vždy pozadu, ať už jde o nápravu újmy na těle či na duchu. V první válce, zvláště pak v odlehlých oblastech, byly ty možnosti hodně skromné. Je zázrak, že někteří vojáci přežili – buď hrozné nemoci, anebo o nic méně hrozné zákroky v děsivých podmínkách, např. amputace. Újmu na duši tehdy téměř nikdo neřešil. Přitom by snad každému mělo být jasné, že vrátit se z války bez újmy na duši není možné. Zabíjet, vidět zabíjení, bát se o život či o své blízké – a to vše bez ustání, den za dnem, noc za nocí – člověka buď zlomí, otupí, anebo dovede k šílenství. Zřejmě však i dnes je mnoho těch, co to nechápou... Kniha se mně moc dobře četla, jediné, co mi vadilo, byly velmi podivné údaje o rostlinách, které Margaret využívala k léčbě i k jídlu. Autor zmiňuje mnohé druhy rostlin, které ve skutečnosti v lesnatých oblastech vůbec nerostou (anebo jen vzácně, takže by sotva mohly sloužit k jídlu). U některých zas uvádí dobu sběru někdy brzy na jaře, kdy ale dotyčné druhy rostlin ještě ani neraší (týká se to třeba rostlin vyskytujících se u vody). Nelze ovšem vyloučit, že chyba mohla vzniknout i při překladu.“... celý text
— BabaJaga11

Ladič pian

„Mě tedy tato kniha nijak neuchvátila. Plus dávám za barvitý popis Barmy, jinak příběh sám mi připadal docela unylý, o divném konci nemluvě.“
— zuzad