Lakomec přehled
Jean-Baptiste Poquelin
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537023/bmid_lakomec-6627de1278781.jpg
4
4420
4420
Pětiaktová hra v próze, jejímž hlavním hrdinou je lichvář a chorobný lakomec milující více než kohokoli z bližních svoje peníze, byla napsána v roce 1668. Dnes patří k nejoceňovanějším Molièrovým hrám, ale v době svého vzniku velký ohlas nevzbudila. Obliba komedie přišla až později, dnes patří k nejuváděnějším autorovým hrám a jméno hlavní postavy se stalo synonymem pro lakomého člověka. Lakomec je dramatem jedné rodiny a také komedií charakterů, ve které děj i situace slouží k tomu, aby vyjevily ve vší nepatřičnosti a směšnosti nezvladatelnou neřest hlavní postavy. Vdovec Harpagon, otec dvou dospělých dětí Kleanta a Elišky, je posedlý hromaděním peněz a zároveň je přesvědčený, že ho o ně chce každý připravit. Navenek se tedy snaží vystupovat jako chudák a stejně lakomý je i co se týče výdajů na domácnost a potřeby svých dětí. Neúnosná rodinná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se Harpagon rozhodne dceru a syna vyvdat a oženit proti jejich vůli, protože sám plánuje sňatek s o mnoho let mladší dívkou. Zdá se, že otec má všechny prostředky k tomu, aby prosadil svou, jenže je zasažen na nejcitlivějším místě, když se mu ztratí doma ukryté peníze. Lakomec je jednou z her, která jako by se vždy zcela proměňovala podle obsazení a interpretace hlavní postavy, jiný byl tedy Molièrův Lakomec Františka Filipovského, jiný Miloše Kopeckého nebo třeba Borise Rösnera. Teď přichází se svou rozhlasovou verzí režisér Lukáš Hlavica, který titulní postavu nabídl Ivanu Trojanovi.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno:
2022
,
Radioservis
Originální název:
L'Avare, 1668
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lakomec. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (409)
Tak to mám přečteno další světoznámé dílko. Nebylo to vůbec špatné, akorát jsem měl občas zmatek, kdo se s kým miluje. Co se týče téma lakoty, čekal jsem ji tam více, ale stěžovat si nemohu. Nejhorší je že lidi jako byl Hapragon, je spousty i v dnešní době. Je dost zajímavé do jakých extrémů to může spadat.....
Na to, že to je dílo z roku 1668 a je napsáno jako divadelní hra, tak se dobře četlo, protože bylo napsáno spisovnou češtinou. Bylo vtipné a mělo rychlý spád. Konec byl trochu uspěchaný. Nebylo tam mnoho postav, tak jsem se dobře orientoval.
Související novinky (1)
Rivalové, Jen čas ukáže a dalších 70 knižních tipů (15. týden)
10.04.2022
Citáty z knihy (3)
„jak snadno dáváme se přesvědčit tím, koho milujeme!“
„ti největší chytráci jdou nejvíce na lep pochlebenství, a není nic tak drzého a směšného, co by nespolkli, když je chvalozpěvy zasypáváme!“
„V slovech jest jeden muž jako druhý! Teprve skutky jediné odhalí rozdíl, který jest mezi vámi.“
Kniha Lakomec v seznamech
| v Právě čtených | 54x |
| v Přečtených | 8 247x |
| ve Čtenářské výzvě | 645x |
| v Doporučených | 241x |
| v Knihotéce | 397x |
| v Chystám se číst | 510x |
| v Chci si koupit | 94x |
| v dalších seznamech | 72x |
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivost
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lakomec |
| 2006 |  Tartuffe |
| 1952 | Zdravý nemocný |
| 1978 | Don Juan |
| 1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Lakomec mě mile překvapil, nečekala jsem, že mě bude tak bavit. Jde o velmi čtivé a vtipné drama, které zůstává i přes své stáří aktuální. Na začátku jsem sice pociťovala zmatení kvůli velkému množství postav s ne úplně snadno zapamatovatelnými jmény, ale po prvním jednání už jsem neměla problém. Mou jedinou výhradou je velmi rychlé rozřešení a až absurdně náhodné shledání rodinných příslušníků, kteří už měli být všichni dávno po smrti.
Nejvíc jsem si asi užila výborné dialogy, situační humor a zmatenost některých scén, kdy hra sklouzávala až k frašce. Jakubovo angažmá v celé věci mi připomnělo Sen noci svatojánské, kdy Puk také zkomplikuje velkou část děje. Taktéž mě potěšil fakt, že jsem četla překlad od Vrchlického.
Dílo lze považovat za nadčasové vzhledem k tomu, že lidé se stále zamilovávají, jsou stále hamižní, žijí v mnohdy komplikovaných mezilidských vztazích a vlivem toho mezi nimi vznikají nedorozumění, stejně jako v Lakomci. Čtenář se díky nesmrtelnosti námětu dokáže do postav snadno vcítit. Navíc lidi pořád baví komedie, jelikož v každé době je potřeba hodně smíchu.
Hru jsem viděla naživo v Balbínově poetické hospůdce, představení bylo fajn; některé prvky byly upraveny, díky čemuž se konec opravdu stal chaotickou fraškou.