Léto / Zima přehled

„Co čteš?“
„Zimu od Edith Wharton. Četlas to?“
„Ne. Je to dobré?“
„Jo. Teda, ne. Je to dobře napsané, ale je to snad ta nejdepresivnější kniha ze všech.“

No, nemůžu říct, že jsem nebyla varovaná. Ale ne, já stejně nevěděla nic lepšího než ze zvědavosti po knize sáhnout, fakt dík Archere!
A teď vážně, a aby bylo jasno, hodnotím teď jen Zimu. Je to dobře napsané? Je i není. Třináct stránek prologu z celkových devadesáti? Které nakonec ani nemají se samotným příběhem nic společného a jsou jen samožerským tlacháním náhodného svědka? Pardon, ale tak to prostě vnímám a prokousat se tím bylo naprosté peklo a zkouška trpělivosti, kterou jsem hrdinně podstoupila, abych náhodou neminula něco podstatného (tady bych věnovala tichou vzpomínku Historii kukuřičného koláče, která mě k tomu přiměla, děkuji pěkně). No, takže vám to usnadním, prolog nic relevantního neukrývá, klidně ho přeskočte. Příběh samotný, to je jiná. Jo, cítíte tu atmosféru, hrdinovo zoufalství a bezvýchodnost jeho situace. Jo, nenávidíte tu mrchu, která ho vmanipulovala do manželství a teď ho terorizuje svojí hypochondrií. Jo, je vám zima z toho všeho sněhu a mrazu, až si jdete uvařit čaj. Jo, je to dobře napsaný, měl jsi pravdu Archere. Ale taky je to deprese jak Himaláje, takže díky, ale zatím odkládám, na Léto mě prozatím přešla chuť. Možná se k němu někdy vrátím, ale zatím spíš pochybuju. Hodnotit hvězdičkami raději nebudu, nedokážu a asi ani nechci být objektivní.

23.12.2019

Dvě novely o zamilovanosti, touze a pokusu vymanit se z nevábivě se rýsujícího osudu. Ať už z omezujícího prostředí malého města a jeho odsuzujícího lidského okolí jako v případě temperamentní, vášnivě zamilované dívky (která mi celou dobu značně připomínala Sarah z Francouzovy milenky), tak z tíže chudého muže připoutaného už od mládí do role pečovatele a živitele nemocných nejbližších.
Zasazení do ročního období hraje v astmosféře obou příběhů svou roli... Ač ani jeden z nich není pozitivní, Léto přece jen dýchá životem, její hrdinka na rozdíl od Ethana aspoň stihla od života "utrhnout" krátké období naplnění své lásky, kdežto Zima svírá marností a bezvýchodností ze všech stran až do tečky v duchu hořké ironie života.