Lobo: Mobydyk a další příběhy přehled

06.10.2024

„Ale že k tobě to jméno sedí Neštístko!
Co jsem tě potkal, tak jsem dostal po držce,
plynem do ksichtu, vězeňskej mundůr, nakládačku
a navrh mě eště zblajzla podělaná velryba!“
(Jak vytrhnout velrybě pajšl)

„Před truchlícím velkym šéfém se neschováte!“ (Tanec smrti)

Lobo – Mobydyk obsahuje pět povídek s tímto svérázným pijákem šestipíva. YO HO HO. Už jen podle názvu poznáte, že se jeden z těch příběhů bude zgurveně podobat příběhu o bílé velrybě. Akorát pošlou tvůrci Vobluda, tak se zove ta bílá velká, do jiného prostředí. Trochu to tu lítá, Lobo chlastá, co může a velryba má hlad. Druhý příběh Přátelé je trochu komornější, odehrává se totiž skoro celý v komoře, tedy v jednou obsazeném bytě. Ke konci je to však masakr.

Citát: Máš prst na tepu národa, Lobáku. (Přátelé)

Třetí povídka Tanec smrti je vlastně píseň Poslední tango v Buenos Aires. Je to nejhorší příběh v tomto svazku. Za to čtvrtý příběh „Pozor! Musíme to popravit“ je naopak dle mého soudu nejlepším dobrodružstvím Loba a jeho Lovců vodměn. Dělání, dělání, dělání je lék! Poslední příběh „Surfujeme na bohovlně je příšerně nakreslený. A moc mě nebavil. Komentáře ke všem povídkám najdete v sekci „Části díla“ u této knihy.

Citát: Repeté šestipívo, bejby! (Pozor! Musíme to popravit)

Když se na to podívám tak ňák soubornějc, je tohle lehce nadprůměrný svazek. Ale nechci mu dávat 80%, páč nějak jeden příběh obsahově za moc nestál a jeden svazek, co nakreslil C. T. Critchlow, ten zas nebyl dobře nakreslen a ani vybarven. Tak to to vypadá na zgurvených 70procentíček, což je vlastně za tři gvězdy. To mně žvejkni játro!

Citát: Vždycky jsem tušil, že jednoho dne zemřu. Doufal jsem, že se tak stane ve službách dobra. Třeba při záchraně krásných panen z rukou zuřících hord barbarů nebo při spáse planety před zběsilou destrukcí. Epitaf ve znění „přejel ho opilý řidič“ není zrovna v mejch vysněnejch. (Surfujeme na Bohovlně)