Lodenica přehled
Jon Fosse
Fosseho próza Lodenica (1989) patrí v Nórsku k najznámejším dielam novšej literatúry, postupom času dokonca získala status čítankového textu. Sugestívny príbeh o milostnom trojuholníku, ktorý vzíde z náhodného stretnutia dvoch pria teľov z detstva, kedysi nerozlučných, v dospelosti odcudzených, je predovšetkým citlivým rozprávaním o dospievaní. Ako vo všetkom, čo Fosse napísal, i v Lodeni ci mnohé zostáva nevypovedané a ukotvené najmä v spôsobe, akým sa príbeh rozpráva: v nutkavej repetitívnosti a precíznom rytme textu čitateľ naplno pre cíti stret s neovládateľnými silami ľudského prežívania a jeho subjektívnosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lodenica. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Bom dia!
Loděnice česky nikdy nevyšla a tak jsem byl donucen vodmontovat šrouby v palici a čítat po slovensky. Akože totok jé škandál, páni vydavatelja, prečo to nie pretranslatuované? Dofrasa ty kokos! Čo su nějaké Rytmus či čo? Ešče ščaščia že jsom pozeral kompletné série Farmár hladá ženu a Bůčkovcou a tým pádom som ve Slovenščině obratný ako naturálný Slovačiško!
V tomto vesnickém thrilleru se opět jede podle pravidel Jon Bon Fosseho, tj. opakování matka moudrosti. V centru příběhu jsou dva penisy, jeden vjezd do važíny a stará loděnice. Zápletka mi tedy dost připomněla legendární film Banging my friends wife in old loděnice, který je volně ke shlédnutí na PornHubu.
Ale jak už to tak bejvá, co se ve Fosseho knihách děje je tak trochu jedno - jde o to, co z toho dokáže vydolovat. A tentokrát toho zase vydoloval víc než jsem čekal.
9/10
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lodenica v seznamech
v Přečtených | 16x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 7x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Mámení |
2007 | Melancholie I. |
2007 | Ráno a večer |
2016 | Na sklonku dne |
2015 | Sny Olavovy |
Netradične spracované motívy návratu do rodiska a milostného trojuholníka. Ako pri každom umeleckom texte, hlavnými hrdinami sú jazyk a štýl, v tomto prípade blízky Bernhardovmu, minimalistický, repetitívny, rytmický, ostentatívny i nutkavý. Rozprávač intenzívne píše, aby si usporiadal myšlienky a city, našiel pokoj. V mikrodráme v kulisách všednosti dedinského zapadákova dochádza k zrážke minulého času s prítomným, na opustenom a spustnutom mieste detských hier, v skrýši, ktorá sa stáva javiskom. Presvedčivá evokácia atmosféry ospalosti, depresie, rezignácie, straty zmyslu a šialenstva.