Luxus na dluh? - Zadlužení české aristokracie v letech 1550-1650 přehled
Jaroslav Čechura

"Čeští králové počínaje slavným Otcem vlasti Karlem IV., slavné šlechtičny a šlechtici - ti všichni měli jedno společné: na svůj luxusní životní styl si museli půjčovat " Mnohdy opomíjená stránka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po uši, kdo naopak (nebo zároveň s tím) štědře půjčoval druhým? Dnes jsme zadluženi prakticky všichni. Je zadlužen stát, obce, jednotlivci. Jak tomu bylo asi v minulosti? Prameny obsahují množství informací o zadlužení šlechtických rodů, o získávání půjček, jejich splácení. Ale také o neproduktivním utrácení vypůjčených peněz za luxus. Jaroslav Čechura ve své nové knize poodhaluje dluhy českých panovníků, počínaje posledními Přemyslovci. Jádrem knihy je sledování zadlužení předních českých předbělohorských rodů: Pernštejnů, pánů z Hradce, Rožmberků, Švamberků, Lobkoviců, Černínů. S nimi kontrastuje fakt, že rod Smiřických měl jako jediný z českých aristokratů velké finanční přebytky. Rozbor velmi bohaté dokumentace dává odpověď na to, co znamenaly dluhy v renesančních Čechách, kdo byli věřitelé, jaká byla role žen při půjčování peněz v raném novověku, a řadu dalších otázek.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Luxus na dluh? - Zadlužení české aristokracie v letech 1550-1650. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)


Rozhodně se nejedná o špatnou knihu, ale bohužel je to však jen o jednom přečtení. Autor se na můj vkus málokdy pouští do nějakých hypotéz, avšak tomu tak není ve všech kapitolách. Rozumím tomu, že nemá dostatek pramenů, ale jisté nastínění by se hodilo častěji. Taktéž není kniha v některých částech příliš čtivá a na čtenáře (i odborného) se valí hromada čísel a dat najednou.


Vybrala jsem si knihu na ČV z 16.století. Historii mám ráda a zaujalo mě to názvem a anotací.
Bohužel jsem byla zklamaná, čekala jsem populárně naučnou literaturu a vylezla z toho naučná účetní kniha.
Autor se snaží přiblížit finance, ale když děvečka brala 3 groše, ten zas xx zlatých, ten kopy něčeho a kgm a kgč a nikde není vysvětlen přepočet těchto všech měn, tak si člověk stejně neudělá přehled.
Související novinky (1)
Pověst potížistky, Ve stínu popela a další knižní novinky (13. týden)
26.03.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Luxus na dluh? - Zadlužení české aristokracie v letech 1550-1650 v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Mé knihovně | 6x |
v Chystám se číst | 9x |
v dalších seznamech | 1x |
Jaroslav Čechura v posledních zhruba 10 letech doslova chrlí jednu obsáhlou, knižně vydanou historickou práci za druhou. Zpravidla dvě až tři ročně. To je rozdíl oproti době před dvaceti či třiceti lety, kdy sice také publikoval knihy ve velkém tempu ale tehdy šlo zpravidla o popularizační práce typu "Králové a knížata zemí Koruny české", případně o některé díly přehledové mnohosvazkové publikace nakladatelství Libri "České země v letech X - Y".
Výsledkem stávající čechurovské "knižní smršti" jsou práce svými tématy sice nesmírně podstatné a přínosné ale současně bohužel také badatelsky a mnohdy i redakčně velmi nedotažené. V případě "Luxusu na dluh" to sice není tak markantní, neboť odpovědný redaktor Filip Outrata zjevně s rukopisem strávil mnoho času a jazykově jej učesal, přinutit autora k dopracování či dovysvětlení nesrozumitelně či příliš zkratkovitě podaných míst ale žel ani on nedokázal.
Nejen čtenářsky (zvláště z hlediska čtenářů spíše laických) ale dokonce i odborně, heuristicky žel tento přístup autorovy práce citelně limituje. Obrovské penzum prostudovaného archivního materiálu, a na tomto místě je nutné zdůraznit že Čechura skutečně dokáže číst mnohdy opravdu nečitelné historické rukopisné texty jako málokdo jiný z českých historiků a za svůj dlouhý "badatelský život" jich prostudoval bezpochyby neuvěřitelné množství, bohužel není doplněno adekvátní analýzou. Ta v práci v podstatě téměř zcela absentuje. Autor zpravidla jen přetlumočí obsah archivních pramenů a doplní jej už jen "výmluvnou" větičkou typu "posuďte sami", nebo "asi netřeba komentáře". Právě že ale velmi je! Chtělo by to například pokusit se vysvětlit, zač mohly být ty vypůjčené peníze utraceny, daleko lépe vysvětlit otázku druhotného zadlužení, daného společenskou nutností půjčovat výše postavenému šlechtici či panovníkovi, oddělit běžné hospodářské či reprezentativní výdaje od nákladů vyžádaných si mimořádnými událostmi, jakými bylo typicky válečné ohrožení, pokusit se vysvětlit, jaké možné mechanismy oddlužení tehdy připadaly v úvahu, vysvětlit zda bylo či nebylo takové oddlužení v dané době vůbec hospodářsky či společensky možné, doložit jaký zisk či naopak ztrátu přinášelo provozování pivovarů, rybníků či hospodářských dvorů, postihnout jaká byla návratnost do nich vložených investic atp atd. Obrovskou spoustu velmi podstatných témat Čechura v knize jen tak nakousne nebo stručně nahodí a "běží dál"...
Čtenář by očekával, že autor se tedy pokusí o zodpovězení těchto otázek alespoň v závěru, v němž pečlivě zhodnotí a do souvislosti zasadí všechna ta výše předestřená zjištění. Ani to se ale nekoná. Závěr je opravdu stručný, nemastný a neslaný, připomínající spíše jakousi zbytnělou anotaci. Škoda přeškoda. Téma je to skutečně nesmírně podstatné a vyžadovalo by opravdu pečlivou analýzu. Tak snad někdy příště...
Celkový dojem: 70%