Marianniny rozmary / Neradno s láskou zahrávat si přehled
Alfred de Musset
Dvě nejznámější tragikomedie Alfreda de Musset jsou ukázkou toho nejlepšího z odkazu francouzského romantického divadla 19. století. Obě hry jsou kouzelnou a hravou oslavou lásky, v níž se humor a vtip prolínají s fatálními okolnostmi, jež brání naplnění romantických představ zamilovaných hrdinů. Objevovat nástrahy lásky společně s nimi zůstává stále velice příjemným zážitkem a ani téměř dvě stě let na tom nic podstatného nezměnilo. Vychází jako 86. svazek edice D v překladu J. Simkaniče.... celý text
Literatura světová Divadelní hry Humor
Vydáno: 2011 , ArturOriginální název:
Les caprices de Marianne / On ne badine pas avec l'amour, 1834
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Marianniny rozmary / Neradno s láskou zahrávat si. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Stereotyp lásky - ten, kdo miluje, není milován. Ten kdo je povrchní a lásku odmítá, milován je. Žárlivý manžel spustí sled událostí, které vyústí v neodvratnou tragédii. Svěží hra, u které bych nehádala, že je téměř 200 let stará.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Marianniny rozmary / Neradno s láskou zahrávat si v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 14x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
1957 | Zpověď dítěte svého věku |
1970 | Noci (31 básní) |
2006 | Lorenzaccio |
1981 | Pět romantických siluet |
2011 | Marianniny rozmary / Neradno s láskou zahrávat si |
Přečíst si něco od Musseta jsem toužila od doby, co jsem poprvé viděla film Děti století. A než se vrhnu na Zpověď dítěte svého věku, zkusila jsem jeho hru Marianniny rozmary, která je klasicky o lásce, touze a zklamání – a možná také o tom, jak snadno mohou dobré úmysly sklouznout k tragédii.
Zápletku prozrazovat nechci, ale prozradím, že Mussetův smysl pro detaily je opravdu skvělý. Postavy nejsou černobílé: Cœlio je romantický snílek, ale i slaboch; Octave vtipný a cynický, zároveň však trochu sobecký. A Marianna? Ta zůstává uvězněná v sociálních normách, prožívá nespokojenost, ale nedokáže být upřímná ani sama k sobě.