Marná lásky snaha přehled
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191487/bmid_marna-lasky-snaha-s2B-191487.JPG
4
112
112
Půvabně hravá méně známá Shakespearova komedie, ve které si trojice mladých mužů slíbí, že se tři roky budou věnovat pouze filozofii a nepohlédnou na žádnou ženu, vychází v působivém překladu Josefa Topola jako 90. svazek edice D.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1909 , Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Love's Labour's Lost, 1598
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Marná lásky snaha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Posloucháno výborné rozhlasové zpracování. Nutné pochválit i úžasný překlad Martina Hilského. A i samotná hra je úžasná. Možná má stylem blízko k dalším autorovým komediím (znám hlavně Zkrocení zlé ženy a Kupce benátského), ale to nic nemění.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Obilí nesklízí, kdo seje trávu, a každý v lásce má, jen co sám dal, i z lehkých holek mívá těžkou hlavu, kdo koupit chce, co sám dřív rozprodal. (IV. 3. 365–368)“
„Namítám pane, že ač to zní směle, pobaví nejvíc, co je neumělé. Až jejich hra do prázdna vyzní zcela, zničí jen to, co vyjádřit snad chtěla. Jen ať to kazí – k smíchu bývá přeci, když umírá to, co se rodí v křeči. (V. 2. 513–518)“
Kniha Marná lásky snaha v seznamech
| v Přečtených | 193x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 35x |
| v Chystám se číst | 42x |
| v Chci si koupit | 9x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
sex humor komedie jazykové hříčky anglická dramata erotické popěvky
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Ach, tohle bylo velké překvapení. Naprostá dokonalost. Opravdu ano. Tahle hra, to je naprosto neopakovatelný zážitek, ne, opravdu, to nikde jinde nenajdete.
Shakespeara Shakespearem dělají jeho slova. Monology, slovní hříčky, Shakespeare je povětšinou zkrátka o slovech. Ale nikde, opravdu nikde ne tak moc, jako zde. Jistě, hra má příběh a ten příběh je skvělý, jednoduchý, ale zábavný. Ale sakra, kdo by myslel na čtyři blázny, může-li myslet na:
"Jestli je provdána vy věděl byste?"
"Jestli je pro, to nevim. Vdaná není jistě."
Vždyť je to naprostá nádhera, slast, potěšení, je to něco neuvěřitelného. Ve jménu světla světlo světlem vraždit, cti a tele, dvě telata to je vůl a nakonec z Longavilla zbude jen ctitelátko.
A těm ctitelátkům to dává sežrat skupina dam, které nejenže si s nimi v intelektu nezavdají, ale ony je normálně strčí do kapsy. Z toho vám jsou tak nádherné scény, ale ne obrazové, slovní. No prostě krása. A samostatnou kapitolou by byl don Armado, postava, která si autor slovy ze slov dělá srandu. Prostě krásné.
Ne, opravdu, tohle byl famózní zážitek. Nádhera.
A mimochodem, jistý překladatel, pan Malý, okomentoval ve svém překladu část s jeleny a srnci a vůbec (víte, co myslím, prostě tu nejdivnější pasáž textu, kterou má na svědomí Holofernes) následovně: "Zde opět nachází se v originálu šest úplně nepřeložitelných veršů, obsahujících nechutnou hru s písmeny." To, myslím, o hře říká mnohem víc, než bych kdy dokázal já. Musí být prostě super!