Mé jméno je Legie přehled

18.01.2019

Tuhle kniho považuji za Zelazneho z nejpovedenějších - povídky spojuje stejný hlavní hrdina, jsou originální a zajímavé.

24.04.2017

Vždycky jsem se Rogera Zelaznyho bál. Jeho série Amber, fantasy příběh o Corvinovi a Merlinovi byla boží. Jenže sci-fi mu prostě nejde. Nemá na sci-fi fantazii. Zkoušel jsem od tohoto spisovatele několik knih a žádná mi nesedla. Ani tento příběh mě nevzal. Amber byl prostě Amber. Měl v něm pokračovat.
Mé jméno je legie je slaboučké. Příběh muže, který si vše vypráví sám a tvrdí o sobě, že je bůh a jmenuje se Legie je skoro směšný. Například příběh je napsaný v roce 1995 a odehrává se někdy kolem roku 2010, ale hlavní (bůh) hrdina používá jednorázový tlumič na pistoli. V dnešní době se něco takového už nedá sehnat, je to retro. Dalším příkladem je podmořské město, které pojme 100 000 lidí – slovy sto tisíc lidí – lidí, kteří se rozhodli, že pomůžou odlidnit planetu a dobrovolně se přesunou pod moře, kde bylo vybudováno toto město. Sakra, podmořské město s kapacitou 100 000 je blbost. Například okres Benešov má cca 98 000 obyvatel, ale upřímně, pomůže to dnešní situaci, když tento okres přesunem pod vodu? A co další rozmnožování? Kam dáme novorozence od 100 000 lidí? Ne, ne a prostě ne Zelazny nemá v tomto ohledu žádnou vizi budoucnosti. Měl prostě zůstat u fantasy jako je Amber.
Příběh mě vůbec nebavil a tak nějak jsem jej dočetl jen automaticky. Byl jsem venku, ale mít jinou knihu při ruce, ani to nedočtu.
Technicky slabé, postavy nevýrazné až moc hloupé a celý děj je podivný.

Malá ochutnávka.
Měl mnoho jmen, úkoly, jimiž byl pověřován, byly neproveditelné.

Už si od tohoto spisovatele prostě nic nepřečtu – nevěřím mu.