Ganymédes přehled

24.06.2024

Začátek byl velmi sympatický, naše známé postavy hezky na jednom místě, to se mi líbilo. No a pak Andan Cly sednul do vzducholodě a odletěl do světa neakčního vyprávění a utahané nudy. V New Orleans z ničeho nic přibyla hromada nových postav, ve kterých jsem měla slušnej hokej, a spoustě detailů by prospělo malé objasnění.
Například jsem si musela znovu prolistovat první svazek, abych si připomněla, jak kapitán Cly vlastně vypadá, a taky nám nikdo nevysvětlil, co zapříčinilo smrt předchozího prvního důstojníka.

Autorka se vrací k vyprávění ve formě dvou dějových linek, které se nakonec samozřejmě protnou, sem tam se rozdělí, ale protože druhá hlavní postava je jak jinak cílevědomá žena, protlačí se do centra dění v ponorce a linka bude zase jenom jedna.

Největší ponorková akce začala v podstatě na konci knihy, takže násilím uspěchaný závěr byl nevyhnutelný a poněkud odbytý..

U tohoto dílu jsem se bohužel docela nudila, no, každopádně doufám, že autorka objasní některá otevřená témata alespoň v závěrečném dílu série, tj například osud Croggona Haineyho a Belle Boydové, rengera Kormana a Josephine a pár informací navíc o zajímavé Ruthie by taky přišlo vhod.

29.05.2020

Už jsme prolézali podzemní tunely, vytvořené razícím strojem Zemětřasem, proletěli se pirátskou vzducholodí Clementine a uháněli po kolejích s obrněnou lokomotivou jménem Bitevník, takže bylo jen otázkou času, kdy se pustíme do krocení třetího živlu - vody. A je to tu. Čtvrté pokračování cyklu Mechanické století nás v ponorce Ganymédes zavede do divokých vod řeky Mississippi a její delty. Cherie Priestová vždy vybere jednu z již známých postav, které nicméně doposud hráli jen epizodní roli, a učiní ji hlavním protagonistou příběhu. V tomto případě se vyvoleným stal kapitán vzducholodě Naamah Darling Andan Cly, kterému pak v jeho úsilí po dosažení cíle brání či pomáhá plejáda postav, s nimiž jsme se v minulosti již setkali, stejně jako i úplně noví hrdinové. Pravidlem se už také pomalu stává, že první polovina vyprávění je „limonádová story“ a zajímavé to začne být až v druhé polovině románu. Tentokrát to však Priestová vzala v závěru pořádnou zkratkou a z největší bitvy to střihla přímo do happy endu. Trochu násilné, trochu nepochopitelné a hodně neuspokojující.