Méně známé nestvůry 21. století přehled
Kim Fu
Povídky, které stírají hranice fantastického a reálného světa. Ve dvanácti nezapomenutelných příbězích Méně známých nestvůr 21. století se podivné stává povědomým a povědomé podivným. Autorka v názvu slibuje moderní bestiář, neznamená to však sbírku prvoplánových karikatur ani pitvorných kuriozit. Ať zrovna máme co do činění s dívkou, které rostou z kotníků křídla, s gigantickou kolonií mořských organismů blížící se k pobřeží, nebo „jen“ s podezřelou smrtí slavného horolezce, příběhy se nepřímo a rafinovaně dotýkají našeho přístupu k minulosti, přírodě, technice i druhým lidem. Kim Fu navazuje na tradici fantastických povídek postavených na silném nápadu a často překvapivé pointě, s lehkostí střídá nejrůznější styly a podle potřeby se umí přiblížit tak rozdílným žánrům, jako jsou básně v próze nebo erotická literatura.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
Lesser Known Monsters of the 21st Century, 2022
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Méně známé nestvůry 21. století. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Kniha Méně známé nestvůry 21. století mě zaujala především obálkou a názvem. Měla jsem nějakou představu o ději, ale nakonec jsem byla úplně mimo a něco jiného čekala. Nedalo se ale nic dělat, už jsem měla povídkovou knihu v ruce.
.
Povídek tu najdete celkem dvanáct. Knížka je útlá, takže samostatně povídky nejsou nijak dlouhé. Po první jsem si ale řekla, že si je budu muset dávkovat a to samé bych doporučila i vám, pokud se do knihy pustíte.
.
Jednotlivé příběhy spolu nijak nesouvisí. Takže se nic nestane, pokud přečtete jeden a za týden se pustíte do další povídky. Doporučila bych ale dát si mezi nimi čas z důvodu zamyšlení se.
.
Není povídka, kde by se šetřilo fantazií. Kdybyste po mně chtěli vybrat tu nejlepší, asi bych se na věčnost zasekla. Každá byla jiná, nějak výjimečná... Ale sem tam i na mě přitažená za vlasy a já nechápala, co to vlastně čtu.
.
Tím knihu nechci nijak zavrhovat, ale občas byly momenty, kdy jsem jen zírala a snažila se pochopit, co se na stránkách děje. Zkrátka, na mě možná až moc fantazie.
.
Co se týká typu povídek, tak tady najdete snad všechny témata, od lásky, přes horor až po každodenní život. Říkala jsem si, že autorka musela sršit nápady jako ohňostroj!
.
Méně známé nestvůry pro mě byla rozhodně překvapivá četba. Ne špatná, ale jak jsem čekala něco jiného, byla místa, kdy jsem se zasekla a nedokázala jsem se pozitivně odpíchnout dál. Za mě tedy průměr, ale nevylučuji, že se ke knize nevrátím časem, protože myšlenky tu byly skvělé!
Od sbírky povídek jsem půdovně, podle názvu, čekala něco jiného, ale nakonec to bylo rozhodně zajímavé čtení.
Do jednotlivých příběhů se velice snadno začetlo, jen ty závěry byly všechny takové zvláštně useknuté... Na můj vkus až moc otevřené.
Související novinky (1)
Dvůr zázraků, Pohádka a další knižní novinky (21. týden)
21.05.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Méně známé nestvůry 21. století v seznamech
v Přečtených | 43x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 43x |
v Chystám se číst | 55x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 1x |
Anotace nečtu, ale možná bych měla začít. Knihu Méně známé nestvůry 21. století jsem si vzala jen kvůli názvu a úžasné obálce. Čekala jsem něco jako atlas monster. Dostala jsem ale všechno, jen ne monstra. Sbírka dvanácti povídek, které kombinují prvky fantasy, magického realismu, dystopie či surrealismu. Jde o různorodé příběhy, které se od sebe liší tak moc, jak jen to jde. Autorka mistrně zakomponovala motivy smutku, osamělosti, lítosti, touhy, lásky i stárnutí.
Nejvíce se mi líbila první povídka – Presimulační konzultace XF007867. Rozhovor operátora s dcerou zemřelé matky, která by se s ní chtěla ještě naposledy setkat v simulaci. Jenže operátor má svoje pokyny.
„Potom co jsem zabil svou ženu, jsem měl dvacet hodin, než se jí ve sklepě vytiskne nové tělo… Otrávil jsem ji pořádnou hrstí jedu v ranním kafi….“ Povídka Dvacet hodin byla unikání a ten nápad mě zaujal. Znudění boháči se doma neustále vraždí navzájem, nebo sami sebe a pak si tisknou nové tělo ve 3D tiskárně?
Ostatní povídky mi přišly jako průměr, některé i podprůměr. Jednotlivé příběhy jsem si dávkovala a knihu četla od konce května. Výsledek? Už si sotva některé povíky pamatuji. Zůstal jen neurčitý pocit divnosti. Autorka často mluví v metaforách, až je to někdy otravné a konce nechává otevřené, nejednoznačné. Možná je to očekáváním, možná mi zkrátka nesedl styl psaní. Ale nemůžu říct, že by mě kniha bavila. Hodnotím proto 2/5* a děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.