Mia flor přehled
Ivana Peroutková
Viktorie potřebuje někomu sdělit svůj příběh, Všechno, co prožila během roku na gymnáziu, s matkou, příbuznými po smrti otce, kamarádkami, s láskou. Viktorie je poprvé zamilovaná a zranitelná, má trápení, pochybnosti, pocity osamělosti a tužby – své chiméry. Ale i proto dokáže být upřímná k sobě a vnímavá a otevřená vnějšímu světu. A tak se rozhodne, že napíše svůj román.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mia flor. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Pro mě zcela kouzelná knížka, která vás zavádí do melancholického světa dospívající dívky...
Paní Peroutkovou čtu od dětství a její série o Aničce se stala mou srdcovou záležitostí. Čteno nesčetněkrát.
Dnes v sedmnácti jsem se k této autorce vrátila a ochutnala další její tvorbu, která se mi neskutečně zamlouvá. Vyprávění Viktorky mě přimělo k pomalému čtení - vychutnávala jsem si každé slovo, každou větu. Hledala jsem za nimi zvuky, vůně,...
Lehce frustrující čtení o samotě jsem prožila naplno, protože mi bylo tak blízké.
Z každé věty prosakuje život sám, ta samotná bezútěšnost, ten smutek, ta rutina...
Velice silné a emotivní... Výborná česká autorka. Těším se na nový Juditin pokoj a další její knihy.
Jednoduše ne.
Zmatené, nepromyšlené a ještě jednou zmatečné. Neříkám, že myšlenka není nadějná, ale to je tak všechno. Autorka skáče z jedné myšlenky na druhou, aniž by alespoň jednu z nich dokončila. Kniha se spíše nečetla než četla a po dočtení se cítím, jako bych ji ani nečetla :/
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mia flor v seznamech
v Přečtených | 30x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 8x |
Autorovy další knížky
2004 | Anička a její kamarádky |
2018 | Valentýnka a narozeniny |
2010 | Anička u moře |
2013 | Anička a Velikonoce |
2012 | Anička a cirkus |
Myslím si, že kniha je vhodná pro okrajovou skupinu čtenářů. Mně bohužel nesedla, jelikož mne nezaujal příběh, což je stěžejní samozřejmě. Nedočetla jsem, jelikož považuji za ztrátu času dočíst knihu jen proto, že se ve změti písmen objeví pro mne zajímavá myšlenka. Je to škoda, neboť čeština této autorky je poměrně květnatá a v žádném případě tuctová.