Milenec přehled
Marguerite Duras
Tématem rozsahem nevelké, o to více však strhující prózy Milenec z roku 1984 je první smyslný prožitek, erotický vztah patnáctileté chudé bělošky a o dvanáct let staršího bohatého Číňana, zasazený do kulis lidnatého Šalonu, čínské enklávy indočínského Saigonu. V novele, jež nese zřetelné autobiografické prvky, rozehrála Marguerite Durasová drama lásky bez budoucnosti, která navzdory své bezvýchodnosti vyniká tělesností a nevysloveným poutem. O tom, jak výjimečná tato próza je, svědčí nejen skutečnost, že v ní mají své kořeny všechny pozdější postavy spisovatelčina díla, ale především ohlas, jejž novela vyvolala. Literární text a potažmo i vztah v něm popisovaný byly sice označovány za skandální, knize se navzdory tomu dostalo hned několika uznání - za francouzské vydání získala autorka prestižní Goncourtovu cenu, za vydání americké cenu Paris-Ritz-Hemingwayovu. V roce 1992 převedl novelu unikátním způsobem na stříbrné plátno režisér Jean-Jacques Annaud. „Vytvořit bezvýchodnou situaci je pro mě ukojení, kterému se říká literatura,“ prohlásila autorka a právě tato slova jsou pro Milence více než charakteristická. Konečně byla to právě Marguerite Durasová, která byla v líčení mučivé erotické bolesti nedostižná.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
L'Amant, 1984
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Milenec. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (30)
V knize je vše: nevinnost i koloniální dekadence. Ztráta dobrých časů. Úpadek i poznávání. Pocit, že něco jako budoucnost neexistuje. Rozklad, kterému mladé tělo vzdoruje. Ale paměť časem bledne a zbyde z ní pouhá tresť toho, co jsme prožili. Prožili? Pamatujeme si jen obrysy událostí...
V patnácti, i když si myslíme, že jsme zamilovaní, nemůžeme vědět, zda je to skutečné. Naše zkušenost pro takové posouzení je příliš omezená, příliš nová, příliš zabalená do nálože hormonů, než abychom skutečně věděli, že to, co cítíme, je láska.
Styl Durasové se podobá roztříštěné čínské váze, jejíž střepy nám ukazují, jak byla kdysi krásná. Váza je už dávno rozbitá, láska ale zůstává (viz poslední věta knihy). Dojemné. Vždyť tu snad opravdu byla!
Velmi odvážné, něžné i kruté. Jak chcete. Vyberte si!
Takový je život.
Příběh francouzské dívky, která se narodila v Kočinčíně a v patnácti navázala sexuální vztah s čínským milencem vyvěrá z autorčina vlastního životního příběhu, který zachycuje s enigmatickou sevřeností, literárním mistrovstvím a velkou dávkou melancholie.
.
Právě ona ne-sentimentalita, prazvláštní smutek a autorčina upřímná zpověď dělá knihu tak nádherně tklivou, že to bere za srdce. Necelých sto stran je skutečně dechberoucím destilátem určujících zážitků jejího života. Psané slovo se stává obrazem a obraz symbolem: dívka s pánským kloboukem na přívozu přes Mekong, taneční střevíčky, černá limuzína, dům s modrou keramikou, zoufalá matka, bratři... Válím na jazyku exotická slova: Šolon, Mekong, Vin Long, Sadec a myslím na tu dívku, na její předčasně zestárlou tvář, na jejího čínského milence. Nechce se mi nic analyzovat, chci jen nechat příběh působit, stékat, chci cítit parné dusno roviny, slyšet matku, jak hraje na klavír, když domem protéká očišťující voda, slyšet houkání parníku...
.
Ten příběh je silný, protože se odehrává ve světě, který ještě není moderní jako dnes. Ve světě, kde ještě existuje tajemství, nedosažitelná žádostivost, ztracená láska a totální odloučení. Je to nadčasový příběh o první zkušenosti, o shazování dětské srsti, o duševním přerodu, o kráse o něčem jen a pouze snít.
.
Ještě dříve jsem znala stejnojmenný film, který je také výborný. A v neposlední řadě je úžasná i audio verze na Českém rozhlasu v podání J. Švrtecké
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1984 -
Goncourtova cena
Kniha Milenec v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 276x |
ve Čtenářské výzvě | 24x |
v Doporučených | 13x |
v Mé knihovně | 109x |
v Chystám se číst | 104x |
v Chci si koupit | 20x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
zfilmováno milostné romány erotika francouzská literatura autobiografické prvky rozhlasové zpracování Indočína milenci Goncourtova cenaAutorovy další knížky
1989 | Milenec |
1990 | Bolest |
1999 | Milenec ze severní Číny |
1962 | Je léto, půl jedenácté večer |
1996 | Anglická milenka |
“Tak jako později objevila věčnost mladšího bratra ve chvíli smrti. "
Vždycky čtu raději dříve knihu, pak až film. Tentokrát to bylo naopak.
Milenec je napsán jako souhrn vzpomínek. Každá vzpomínka je oddělena od té další prázdným řádkem a následuje pak další, která nemusí ani nutně nějak s předchozí souviset. Autorka skáče z období svého dospívání a dětství, do doby smrti své matky a obou bratrů. Jde o autorčinu osobní zpověď. V celém románu není udržena ich-forma vyprávění. Naopak, Durasová se distancuje od svého mladšího já a mluví o něm v er-formě. Je to „mladá dívka“, a nikoli „já“. Text Milence je také charakteristický absencí přímé řeči, jde o proud vzpomínek obsahující jen řeč polopřímou. Dále je zřejmá absence citů mladé dívky ke svému milenci. Ty se objeví až na konci, když jsou odloučeni a když si dívka uvědomuje, že Číňana milovala. Jde o knihu nevysloveného slova, kde spočívá to nejdůležitější.