Miloslav Havlíček: Realita a fantazie přehled

16.10.2024

Autor Milan Krejčí píše na str. 105: „V této kapitole nelze postihnout všechny ilustrace, které Miloslav Havlíček dodal do různých časopisů, magazínů a novin. Podrobný seznam, včetně prací z domovského Zápisníku a dětských periodik, by zřejmě zaplnil rozsah této knihy… Mapování těchto tiskovin by si vyžádalo spoustu času a je obtížné už z toho důvodu, že některé z nich nejsou archivované v knihovnách ani knihovních fondech. A samotný autor si žádný podrobný soupis publikovaných prací nevedl…“
U ilustrátora Miloslava Havlíčka je to výstižné shrnutí osudu jeho ilustrací. Ačkoliv jde – viz i tato kniha - o jednoho z nejlepších českých ilustrátorů dobrodružné literatury (a tvůrce komiksů, ilustrací žánru sci-fi atd.), je prakticky nemožné „sbírat“ jeho ilustrace tak, jako sběratelé „sbírají“ Zdeňka Buriana nebo třeba Bimbu Konečného.
Já sám jsem na Miloslava Havlíčka poprvé narazil někdy v šedesátých letech minulého století v časopisu Letectví a kosmonautika, kde kreslil záhlaví k seriálu článků o létajících talířích (separáty s těmito články autorů Dr. Götze a Tikovského jsem si schoval. Kvůli textu). Ovšem, už v polovině šedesátých let, v době základní vojenské služby, jsem musel „odebírat“ nějaký vojenský tisk a zvolil si tedy Zápisník. Bylo to v době, kdy tam Gustavu Krumovi vycházel komiks Vinnetou - tehdy mne mimochodem naprosto nezaujal, Vinnetou byl pro mne Burian a tohle jsem považoval – i díky ničemné reprodukci obrázků – za paskvil. Tehdy jsem si nějakého Havlíčka, který tam podle monografie kreslil, při letmém prolistování časopisu před jeho vyhozením ani nevšiml. Na zajímavého ilustrátora děl žánru sci-fi mne tedy vlastně upozornil až Ondřej Neff v časopise T´85 v článku „3x sci-fi v obrazech“, kde jsem už Miloslava Havlíčka ocenil jako výborného malíře, jehož ilustrace mne zajímají. Problém ovšem byl, že sledovat a kupovat tyto ilustrace bylo prakticky nemožné. Roztroušeny ve stovkách čísel mnoha titulů časopisů, vojenských, pionýrských, vzdělávacích, vycházejících navíc v době normalizace, kdy jsem žádný tisk zásadně pravidelně nekupoval (až v druhé polovině osmdesátých let zmíněné „Téčko“), šly jeho ilustrace ve své době zcela mimo mne. Neffem uvedené příklady ilustrací nebyly v žádné dostupné knize a (viz seznam ilustrovaných knih v Krejčího monografii) navíc Havlíček v té době ilustroval knihy, které mi věru nestály, jako naprostou většinou ideologický komunistický odpad, za projevení zájmu. Ještě v Pacnerových knihách Polidštěná galaxie a Města v kosmu, které jsem si tenkrát koupil, jsem Havlíčkovým ilustracím nevěnoval valnou pozornost, i když zpětně musím uznat, že jsou neméně dobré než ilustrace tohoto žánru od, pro mne české jedničky sci-fi ilustrací, Teodora Rotrekla… A Havlíčkovu práci jako autora obálky prvního českého porevolučního vydání Solženicynova Souostroví gulag si čtenář asi také moc nevšimne …
Takže první knihu s ilustracemi Miloslava Havlíčka jsem vědomě koupil až v roce 1991, Poklad ze San Marco, a to vlastně hlavně proto, že šlo o knihu, původně vydanou u Vilímka v edici Dobrodružný svět (tehdy s ilustracemi Jana Gotha). Pak jsem už koupil první monografii ilustrátora „ZOOOM 3 - Miroslav Havlíček“, i velkou knihu „Miroslav Havlíček - Kniha komiksů“ z nakladatelství Vybíral a tak nakonec, včetně knih žánru sci-fi, kde je Havlíčkova jen obálka nebo ilustrace na frontispisu (a po nákupu několika dalších starších titulů v antikvariátech), mám asi tři desítky titulů, ilustrovaných Miloslavem Havlíčkem. Z jeho díla jde ovšem o nepatrný zlomek.
Proto velice vítám a doporučuji tuto vydanou monografii, která dává alespoň trochu nahlédnout do ilustrátorova díla v celém jeho rozsahu a vývoji. Milan Krejčí v knize chronologicky (což se zhruba kryje i s tematickým vývojem ilustrátora) popisuje celou uměleckou kariéru Miloslava Havlíčka. Vše bohatě doloženo reprodukcemi (doufám jen, že těmi nejlepšími a nejtypičtějšími). Že je kniha skvěle vytištěna na křídovém papíře je u knih této „velké“ řady monografií nakladatelství Toužimský a Moravec (Pospíšil, Modlitba, Krum) standart. Velice pěkná kniha!