Mimozemské v dějinách přehled

24.07.2022

Zaslouží si hledět na Něj
vesmír plný Jeho mízy?
Neskončí On s tím
a všeho nechá,
začne jinou vizi?

„V průběhu téměř celé své minulosti lidstvo věřilo, že na jeho dějiny působí také vlivy vnější: démoni, nadpřirozené bytosti, bohové a konečně Bůh. V 19. století se prosadilo pojetí dějin bez zásahů zvnějšku, tj. dějin, jejichž veškeré příčiny se omezují na naši planetu. A tak jako řada myšlenek z 19. století je i tato myšlenka sporná a je možné o ní diskutovat.“ Mimozemšťané jsou odsunuti s cílem na ně úplně zapomenout. Pan Jacques Bergier nám zde přináší úplně jinou myšlenku. A tím je „fakt“, že mimozemšťané měli a mají na naši planetu vliv větší, než jsme si vůbec ochotni přiznat.

Citát: ...nebyl z tohoto světa. Byl k nám dovezen, ale pocházel z jiné planety, možná z jiného vesmíru.

Trochu mě tu zklamalo tvrzení pana spisovatele, že Měsíc a Mars jsou úplně bez života a žádný takový život na těchto planetách není možný. Tak to tvrdí vědci, a i sám spisovatel se k tomu obrací. Mě osobně se to zdá trochu přitažené za vlasy, ale musím přiznat, že jsem ovlivněn jinými spisovateli a tvůrci, kteří toto vyvrací. Ovšem i přes tuto malou nesrovnalost se v této knize dozvíte o cizích návštěvnících celkem dost. Navíc je tu i výpis několika spisovatelů, kteří přijímají myšlenky vědců, badatelů a dobrodruhů a použijí je ve svých knihách. Příkladem tak může být třeba Jules Verne.

Citát: Dějiny se podobají vědeckofantastické literatuře častěji, než si myslíme.

Stejně jako spousty čtenářů se i já musím ptát: Pokud „tady“ jsou, proč o nich nevíme. Odpověď je nasnadě jednoduchá: „Musíme jim prostě ukázat, že jsme inteligentní.“ A celkem nedavno jsem se setkal s myšlenkou, že naše inteligence je mocnými a vlivnými lidmi spíše utlumována, tak že si na vstup do galaktických společenství zatím musíme nechat na později. Až budeme moudřejší, bez válek, napadání a celosvětové nenávisti. Dokážete si představit, kdybychom tyto „vlastnosti“ vzali s sebou do vesmíru?

Malá ochutnávka:
Je nutné uznat, že větší část známek činnosti Rozumových bytostí musí v současné době unikat naší pozornosti. Tak jako celé civilizace žily, aniž znaly rádio, aniž věděly o existenci jiných slunečních soustav, zrovna tak my pravděpodobně neznáme velmi důležité jevy, které, kdybychom je uměli odhalit, by nám bezpochyby dokázaly existenci jiných civilizací.

Odvážná a možná i pravdivá je myšlenka, že jsme něco jako mravenci. Jsme sledování, je nám dávám sem tam nějaký úkol, sem tam nějaká ta odměna, ale naše inteligence je tak omezená, že stejně jako mi pozorujeme mravence, tak mimozemšťané sledují nás, a stejně tak se k nám i chovají. Musíme prostě radikálně změnit své chování i myšlení a pak nám možná budou otevřeny cesty do galaxií a budou nám rozšířeny vědomosti...ale, dle mého skromného názoru, bude to ještě dlouhá cesta.

Citát: Pokud jsme pozorováni, musíme pozorovatelům dokázat, že jsme inteligentní bytosti.

V knize je spousta dobrých myšlenek, některé jsou diskutabilní, ale většině prostě věřím. Najdete tu spousty příkladů „zvláštních“ bytostí, které se na naší planetě po celá staletí objevují, dávají rady, učí, ale i unášejí. Pro ty, koho tyto myšlenky nepobuřují a je ochoten si o mimozemšťanech něco víc přiučit, tak tuto knihu vřele doporučuji. A protože i já dokážu být kritický, je v této knize i pár věcí se kterými nesouhlasím, a proto dávám čtyři a půl Hetešákovo motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )

Citát: Pozorovatelé a manipulátoři, třeba i mnohem inteligentnější, než jsme my, nemusejí z naší činnosti vůbec nic pochopit.

26.12.2021

Útlá knížečka, napsaná před více jak padesáti lety obsahuje těchto deset kapitol: 1. Hvězda, která zabila dinosaury 2. Krychle doktora Gurlta 3. Návštěvníci z Nazca 4. Mapy králů moře 5. Terasa v Baalbeku 6. Návštěvníci ve středověku 7. Maska Sira Henryho Cavendishe 8. Kašpar Hauser 9. Zelené děti 10. A dnes? Autor většinu těchto témat dává do souvislosti s mimozemskou civilizací. Tunguzská událost, která je součástí poslední kapitoly je myslím již dostatečně vysvětlena, ale většina ostatních témat spadá neustále do škatulky záhad. Pro mě nejzajímavější byla asi kapitola druhá, čtvrtá a pátá. Jako drobnou výtku bych poukázal na jazyk knihy, který by mohl být poutavější a na naprosto chybějící ilustrace, které prostě k tomuto druhu literatury patří.
Citace: Pokud se týče ztraceného města, věc je trochu složitější. Lovecraftův spolupracovník na knize Branami stříbrného klíče E. Hoffmann Price je jedním z velkých orientalistů, který zná islám lépe než kdokoliv jiný a čte ve všech arabských nářečích. Ten jistě Lovecraftovi poskytl velice solidní dokumentaci, takže není vyloučeno, že město Irem existuje, právě tak jako olbřímí archa s obrovskou vyrytou rukou.