Mlha přehled

26.10.2024

Myslím, že asi tak 10 let trvalo, než jsem si knihu povídek přečetla. Nikdy jsem nebyla povídkový typ, i když jsem jich od Kinga už pár četla, ale poslední dobou se mi pod ruky dostaly krátké povídky točící se kolem nějakého tématu. Tak jsem si řekla, že zkusím další Kingovku. On vlastně tenhle rok se tak nějak točím kolem Kinga. Mlha, pojmenovaná po první povídce, která byla i zfilmována, je souborem dosti zajímavých a zneklidňujících povídek. Pár povídek jsem už četla v rámci jiných antologií, například takový Prám. Zažívala jsem pocity dejavu a pořád jsem se ptala, jestli to bylo zfilmováno, tak živě se mi to vybavovalo z paměti. Kdybych měla asi vypíchnout nějakou nej, tak by to byla Opice, Zkratka paní Toddové, Prám, Textový procesor, Nona, Babička. Některé byly takové chm-číst se to dalo, ale ... a pak jiné, které mi moc toho nedaly (Jaunt, Paranoia, Pro Owena ...). Ona i ta Mlha byla dost jiná než filmové zpracování, kterému dávám v tomto případě větší hodnocení (ta sexuální zápletka tam opravdu být nemusela a závěr si pamatuju úplně jináč). Pak by se tam našlo opravdu pár nechutných - wtf Nezmar (i ten Prám). Jsem ráda, že některé jsem nečetla večer (Babička). I když ty povídky jsou zdařilé, tak mistr King má takový nešvar (nebo nevím, jak to nazvat) - on vás prostě udolá těmi slovy a plynutím příběhu. Už vím, proč jeho povídky nerada čtu - je to souvislý nekonečný text, kdy si prostě kvůli napětí nemůžete udělat tu pauzu, protože máte pocit, že by vám něco uteklo, tak musíte číst a číst a proklínáte ho za to, proč text neprokládá nějakými dělítkami v průběhu (rozumějte, jako místo kapitol), a po dočtení jste celý uondaní, zalití potem a bolaví ze zatínaní všech svalů v těle. Tak se cítím po dočtení - totálně vyždímaná jak hadr. V Noně se mi líbil odkaz na Eso Merilla a další povídku Tělo (taktéž zfilmovanou). Čeho jsem si tehnle rok při čtení Kingovek všimla a co mi moc nesedí je, jak jsou všichni prošpikovaní rakovinou, jako by neexistovala jiná nemoc (teda kromě peritonitidy, což tady zaznělo taky několikrát). Suma sumárum - jo, sem tam povídky jsou fajn, ale kopu za romány.

Z celkového hodnocení jsem trochu rozpačitá. Ne, že bych čekala od Kinga jiný level, ale některé povídky mě doslova uzemnily, jiné však překvapily tím, že jsem od Kinga čekala něco víc. Ale to je jen můj problém. Co u autora však zcela bezkonkurenčně oceňuji, to je jeho vstup do lidské duše...tak jak on dokáže popsat myšlenkové pochody různorodých lidí, to je prostě rozbor psychologie lidské duše, jak z partesu. .mně zpočátku dělal hodně problém číst povídky za sebou, přece jen jsem u Kinga zvyklá na postupně vypracování děje a naprosté vygradování zápletky v posledním okamžiku. Ale to nic nemění na celkové kvalitě u Kinga nezvykle krátkých příběhů . Za mě hodnocení na 5*.