Mluvící hora přehled
Eda Kriseová
Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera. Autorka vychází ze skutečných fakt – ve kterých zemích architekt pobýval, s kým spolupracoval či jaké stavby realizoval, ale vedle toho variuje s architektovými myšlenkovými záměry. Kniha čtenáře okouzlí svým bohatým uměleckým jazykovým stylem a nevšedními narativními postupy, které autorce přiznávají významné místo mezi hvězdnými jmény českých spisovatelek, navždy zapsaných do historie naší literatury.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mluvící hora. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Velmi zvláštní kniha povídek, u které mám docela problém vystihnout a shrnout svoje dojmy. Vyznění knize dodává překrásná výtvarná úprava, malý formát padnoucí do dlaní a příjemně modré písmo. Z knihy jemně vane lidskost, životní moudrost, zkušenost a pochopení ke všemu, co je, i když podbarvená lehkým smutkem nad současností. Základním tématem knihy není podle mě ani tak "duchovní hledání", jak se píše v jedné recenzi (duchovní úvahy a citace nejrůznějších mystiků, mistrů a učitelů tu nejsou to nejzajímavější), ale spíš vztah člověka a místa. Jsou tu výborné, až mistrné popisy prostředí, míst, krajin, zemí (zejména těch exotických), ale i domů a domovů. Ve většině povídek místo nějakým způsobem k člověku "mluví" a stává se jeho součástí. To je to, co mě na knize bavilo nejvíc. Některé povídky mě zaujaly více, jiné méně, žádné mě vyloženě nenadchly, ale všechny ve mě zanechaly dojem. Autorka používá zvláštní literární postupy, kdy střídá osoby, časy i prostředí, a spíš než na děj se soustředí na celkové vyznění, náladu a pocit. Nikde to ale není pouhá hra s formou, svým způsobem je tohle řetězení asociací přirozené a obsah je tu vždy na prvním místě. Autorka prostě vypráví, přemýšlí, vzpomíná, sní... a rozhodně to umí tak, aby čtenář se zájmem naslouchal. Je to knížka, která se nikam nedere a nepokouší se oslnit, jsem si ale jistý, že si svoje spřízněné duše najde.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Květiny ve svůj čas důvěřivě rozkvétají a my jejich důvěru a odevzdanost na svých procházkách přijímáme. Rostliny spoléhají na pomíjivý okamžik, jako by to byla věčnost, a darují nám naši věčnost v okamžiku. Dávají nám úlevu od věčné obavy, že jednou musíme umřít a nevíme, kdy a jak.“
„Bůh je láska. K sobě, k lidem, ke všemu. Má nás rád a každý náš čin je jeho projevem, jeho činem. Bez nás by nemohl být, je bytí samo a realizuje se skrze nás. Když ho nemiluješ, vzdáváš se jeho milosti a pak nemůžeš být šťastný ani úspěšný.“
Kniha Mluvící hora v seznamech
v Přečtených | 11x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
1997 | Kočičí životy |
1991 | Václav Havel - životopis |
2001 | Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní |
1990 | Křížová cesta kočárového kočího |
2014 | Duši, tělo opatruj |
Moc hezká knížka. Není ani tak o čem, ale jak je napsána. Působivý popis různých krajin, nechybí exotická příroda (autorka hodně cestovala), do povídek vstupují postavy, které jsou z jejího pohledu výjimečné, nelze nesouhlasit, protože i my … obdivujeme lidi, po nichž někde ve světe zůstane něco krásného … vpouští nás do svého myšlenkového světa, nestydí se za svůj úžas nad projevy života, současně ale vnímá i průnik konzumu, který z našich životů vytěsnil skromnost...
Knížku věnovala své vnučce Amálií, kéž by každý z nás měl co svým potomkům takhle vyprávět.