Elrik 1 a 2 přehled

30.11.2024

S vykreslením Elrikova království, jemuž vládne dekadentní šlechta se sadistickým přístupem k poddaným, si Didier Poli vyhrál opravdu pěkně. A nejde jen o kulisy, v nichž se příběh odehrává. Dokonce i na relativně malých panelech vynikly emoce na tvářích hrdinů. Ovšem lepší než Poliho kresba je Blondelův scénář, který perfektně vykreslil Elrikovu proměnu z (na první pohled) slabošského vladaře v temnotou sžíraného hrdinu antické tragédie.

Zatímco v nakladatelství Titan Books vyšel Elrik v pevné vazbě o rozměrech 284 x 193 mm, rozměry českého vydání jsou 190 x 260 mm. Rozdíl tedy není nijak markantní a i v tomto formátu Poliho kresba pěkně vynikne.

Sám autor předlohy v předmluvě tuto mírně volnější adaptaci své knihy chválí, ba dokonce píše: „Scenárista Julien Blondel dodal s mým schválením příběhu několik zvratů navíc a ty původní děj zlepšily!“

Překladu se ujal Richard Podaný a s redaktorem Romanem Tilcerem vychytali v českém vydání i chyby, které vznikly při překladu z francouzštiny do angličtiny.

02.08.2023

Kniha začíná úžasnou předmluvu Michaela Moorcocka, literárního otce Elrika. Komentuje v ní různá komiksová zpracování svého díla a zasazuje vznik Elrika do dobového politického kontextu. Zkrátka parádní předmluva. Druhou předmluvu napsal Alan Moore. Je plná květnatých popisů a přirovnání, plná vzletných myšlenek, ale výsledkem toho je, že se to nečte úplně snadno. Stejně jako se mi snadno nečetl samotný komiks

Napřed jsem chtěl napsat, že je pro mě Elrik těžce uchopitelný. Když jsem nad tím ale chvíli přemýšlel, tak jsem došel k závěru, že se mi prostě jenom nelíbí styl vyprávění. A nelíbí se mi tento typ hlavního hrdiny. Hlavní příběh a jeho zápletka jsou vlastně hrozně jednoduché. A konec slibuje i zajímavé pokračování. Jenže je to celé obalené něčím, co by samo o sobě bylo zajímavé, kdyby se to více rozvedlo, ale tady je to špatně namíchané. Hrozně moc se toho stane na malém prostoru. Hodně se mluví, hodně se fňuká a epické věci kolem se dějí jen tak mimochodem. Skoro jako samozřejmost, které se nikdo moc dlouho nediví. Máme tady mocného vládce, který vládne magií, všichni se jej bojí, ale zároveň je tak slabý, že bez své čarodějky a krve obětí sova doleze na hajzl. A ty rozhodnutí, které dělá, to je nepochopitelné. Je těžké se s někým takovým ztotožnit.

Kresba a barvy jsou úžasné. Zpočátku jsem si říkal, že je škoda, že to nevyšlo ve velkém formátu v integrálu s pevnou vazbou. Potom jsem ale došel k závěru, že s takovým příběhem to stačí takto. Ale třeba mě druhá kniha nadchne. Uvidíme.

EDIT: Během čtení druhé knihy jsem Elrikovi přišel na chuť a tak jsem si přečetl znovu tuto knihu a jsem k ní teď trošku smířlivější. Spousta věcí, které jsem napsal pořád platí, proto to nechci přepisovat. Chci zachovat první dojem z té knihy. Je ale potřeba si uvědomit, že tato kniha teprve představuje čtenáři celý svět a co z Elrika udělalo to co je v druhé knize a v případných dalších knihách. Také už nemám dojem, že se zde mrhá epickými momenty. Je jim věnováno přesně tolik prostoru, kolik je potřeba.