Rudovlasá - Cesta čarodějky přehled
Petra Neomillnerová
Moire & Desmond série
1. díl
Kolekce kompletních povídek o Moire a Desmondovi, z nichž většina je podle vnitřní chronologie zasazena mezi první a druhý díl trilogie Písně čarodějky. Soubor osmi povídek o dvojici čarodějů Moire a Desmondovi. Provázíme je od okamžiku seznámení, přes různé životní peripetie až po dobu, kdy se Moire stane představenou Bratrstva čarodějů. Přitom jsme svědky proměny lehkomyslné dívky v mocnou ženu, a kromě magických bojů, intrik a dobrodružství v hořkém a často nelítostném světě se v příbězích rozvíjí také milostný vztah hlavních hrdinů. Rozverné laškování „u každého dubu“, nevěry a hádky se nevyhýbají ani čarodějným milencům a Moire i její druh jsou v tomto ohledu více než lidští.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rudovlasá - Cesta čarodějky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Nebýt čtenářské výzvy,tak po této knize asi nesáhnu.Přečteno s velkým přemáháním.Přitom začátek nebyl vůbec špatný,tak do psí kundy,kde se stala chyba.Moire budiž prokleta.40%.
Tak tato kniha mne naprosto ničím neoslovila. Musela jsem se hodně přemlouvat, abych ji vůbec dočetla. Možná je to tím, že jsem nečetla PÍSNĚ ČARODĚJKY a utíkají mi souvislosti a detaily, ale po tomhle nemám v plánu to napravovat. Přehnané a nevhodné množství sprostých slov a nezajímavý děj... jsem ráda, že to mám za sebou!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rudovlasá - Cesta čarodějky v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 131x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 88x |
v Chystám se číst | 33x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 1x |
Část díla
Čas, kdy klasy dozrají
2006
Hněv řeky
2006
Kdo má viset, ten se neutopí
Lístek cesmíny
2006
Poslední pytlák
Autorovy další knížky
2009 | Zaklínačka Lota |
2012 | Amélie a tma |
2008 | Psí zima |
2007 | Nakažení |
2007 | Hry na bolest |
Sbírka povídek mi vyhovovala víc než Nakažení, kde se na povídky odkazovalo snad každé tři stránky, což ve mně jako ve čtenáři, který je nečetl, navodilo pouze ten dojem, že čtu jakousi reklamu na dříve napsané části. Možná i proto mi povídky chronologicky patřící před Nakažení přišly vesměs lepší než povídky odehrávající se až po něm. Byly to chybějící dílky. Ani ne měsíc po dočtení už si ale z většiny povídek nevybavím žádný zajímavý detail.