Moje upřímná posedlost jménem anorexie přehled
Petra Lukešová
Příběh plný bolesti, nenávisti k vlastnímu tělu, ale i naděje a touhy po životě. Chceš vědět, co mě dohnalo k anorexii? Jak jsem se v ní plácala a místo toho, abych se závislosti zbavila, jsem vyměnila jednu za druhou? Právě držíš v rukou osobní, necenzurovaný příběh o klopýtání a pádech během mého léčení z anorexie. O vztahových šarvátkách, násilí i manipulaci. O bloudění kolotočem méněcennosti a týrání vlastního těla. O závislosti na hladovění. O závislosti na pozornosti mužů. O bolesti a pokusu o sebevraždu. Ale taky o hledání - sebe sama, vlastní hodnoty a smyslu života.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Moje upřímná posedlost jménem anorexie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (49)
Nemám slov. Wow. Čekala jsem silný příběh plný bolesti (což byl), ale zároveň jsem měla čest přes písmenka poznat silnou ženu, která je na dobré cestě najít svou hodnotu. Hodnotu člověka, který si zaslouží být milovaný. Především sám sebou. A o tom to v životě je, no ne?
Příběh je psaný s lehkostí. Je umění sepsat své bolavé zkušenosti tak, aby nepůsobily moc surově. Petře se to povedlo. Její zpověď o anorexii mě pohltila od první stránky. Moc se mi líbily její hluboké myšlenky, kterých má vzhledem ke svým zkušenostem požehnaně. Absolutně si nedovedu představit, že bych si tím vším prošla v tak mlaďoučkém věku. Za mě má autorka obrovský obdiv. Smekám.
Je jasné, že v životě jsme jednou nahoře a jednou dole. Ale co když je někdo dole x měsíců a období nahoře nepřichází?
Čtení jsem si maximálně užila. Petře v hlavní roli jsem fandila a prožívala s ní každý pád. Ale také úspěchy, kterých má za sebou požehnaně. V tomto příběhu si vše hrdinka vybojuje sama. Nemá za sebou kopec lidí, kteří by jí z toho vytáhli. Ba naopak, je často na vše úplně sama a uvědomění musí přijít z jejího nitra.
Vřele doporučuji všem, kdo v životě tápou. Všem, komu přijde jejich cesta nekonečná a trnitá. Knížka je plná utrpení, ale taky naděje. A vy čtete až dokonce proto, abyste se dozvěděli, zda Petra vyhraje.
Oblíbené věty z knihy:
Nedokážu pochopit, proč mi už nestačí večery strávené s mým nejlepším kamarádem hladem.
Do zdravějšího života, který nebude tolik bolet.
Slzou osolím hrnec pode mnou.
Vítr pročišťuje místnost zahalenou do bolestivé vzpomínky.
Hneď v úvode, musím povedať, že kniha je plná bolesti, smútku, zúfalstva a mnoho ďalšieho...
Keď som ju začala čítať, povedala som si, že to zvládnem prečítať hneď - veď kniha je pomerne tenká, avšak opak je pravdou a pri niektorých pasážach, som prestala čítať a musela som sa zamyslieť, nad daným momentom, ktorý Petra prežívala...
Nevedela som si ani len predstaviť, byť v jej koži!
Bolo mi jej ľúto a nie len za anorexiu, ale aj za násilie, ktoré musela zažívať a najviac ma sralo, ako sa k tomu postavila jej VLASTNÁ matka!!!
Veľmi som si želala, aby Sára, bola jej veľkou oporou - dúfala som, že sa s ňou len nezahráva a "nebodne, jej dýku do chrbta".
Ďalšia vec, ktorej som sa obávala, bola tá, či Petra bude rozmýšľať aj nad samovraždou...
Och, toľko, by sa dalo ku knižke napísať, ale nechcem prezrádzať - jediné, čo chcem ešte napísať je to, že určite vám odporúčam, si prečítať tento skutočný a pravdivý príbeh, ktorým si Petra prešla!
A teda obrovská vďaka a klobúk dole @petralukesova, že dokázala svoj príbeh posunúť do sveta, pretože verím, že to pre ňu nebolo jednoduché a nie každá žena, by dokázala takto verejne posunúť svoj príbeh, do sveta!
Dúfam, že v živote, vás budú čakať už len tie šťastné chvíle, plné lásky a zdravia, pretože po tom všetkom, čím ste si prešli, si to zaslúžite!
Související novinky (1)
Válka dvou královen, Tvoje vina a další knižní novinky (19. týden)
07.05.2023
Citáty z knihy (1)
„Bolest je nezbytné zlo.“
Kniha Moje upřímná posedlost jménem anorexie v seznamech
v Přečtených | 89x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 44x |
v Chystám se číst | 40x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 3x |
Hodnotit knihu, kterou napsal sám život je vždy hodně těžké. Autorčina zpověď skrz knihu. Velmi silný příběh s bojováním s Annou, jak autorka něžně nazývá nemoc zvanou Anorexie.
Ten příběh mě děsně zasáhl. Stát se to může úplně každému, kdo má sklony k tomu být plnoštíhlý. A samozřejmě chorobné hubnutí vyprovokuje okolí jedince. Někdo až moc nevybíravým způsobem označí dotyčnéh, že je tlustý/tlustá jako prase.
Jenže kde je ta hranice? Děti většinou nechápou, že když je necháme papat pořád, co se jim zlíbí, tak si dokáží způsobit velkou a na svůj věk nezdravou váhu.
Kniha je děsně moc dobře napsaná se všemi pocity, úzkostmi, myšlenkami a velmi mě zasáhla. Chápala jsem i tu nezdravou lásku, kterou pak měla s muži. Logicky to vyplývá s touto nemocí. Petra tím, že si nechala ubližovat nemusela myslet na Annu.
Jediný s čím se nemůžu poprat a možná bych potřebovala slyšet i maminku. Proč? Proč když se mají evidentně rádi jí 2x nepomohla a nechala jí dál u přítele? Proč jí nepodala pomocnou ruku?
Přes to se nemohu a nechci přenést, dětem dávám celé srdce a když ho zašlapou do země, tak bude zašlapané v zemi. Ale dokud budu dýchat, tak jsem tu pro ně!