Motory Boha přehled
Jack McDevitt
Motory Boha série
1. díl >
Před dvěma sty lety byl ve vzdálených končinách sluneční soustavy učiněn ohromující objev: obrovská socha mimozemského tvora s nápisem, který se vzpíral všem snahám o rozluštění. S objevem nadsvětelného pohonu se hvězdy přiblížily na dosah, a průzkum odhalil další záhadné artefakty. Jejich rozměry jsou mimo lidská měřítka a každý z nich je krásný zvláštním a provokujícím způsobem. Lidé jejich tvůrce přezdívají „Stavitelé monumentů“. Nikdo netuší, kdo to byl, a kam zmizeli, ale je zjevné, že prastará minulost mimozemské civilizace může být úzce svázána s budoucností Země. Planeta Země sama je na pokraji katastrofy – na hledání odpovědí není čas. Dokonce ani na otázku, která může být klíčem k přežití celé lidské rasy...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , Planeta9Originální název:
The Engines of God, 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Motory Boha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (20)


Tohle mě opravdu bavilo. A navzdory skvělé myšlence, výpravným kulisám a nenápadně zábavným hláškám ("Měli jsme to tu přeorat jako Schliemann"), chápu, proč s tím má spousta čtenářů problém a proč ostatně tento výjimečný román není ověnčen spoustou cen. Ono to je psáno spíš pro autora samotného, pro čtenáře snad ani ne. Respektive, McDevitt má dar skvělé představivosti, hýří neokoukanými nápady, ale nemá dar to vše předat v úhledném balíčku.
Já mu to ale zcela odpustil.


Výpravné techno-sci-fi, u kterého jsem si doslova vylámal zuby, abych se dostal k samotnému závěru. A musím říct, že v mnoha ohledech je to problém asi můj.
Jack McDevitt evidentně vytvořil ságu, která si zaslouží srovnání s Nadací nebo s Rámou. Minimálně svojí výpravností se těmto legendám dost dorovnává. Jenže osobně mám problém s tím, když autor zabředne do různých technologických vysvětlivek a opustí od dostatečného emotivního propojení postav se čtenářem.
Tady se to totiž podle mě tak stalo. Kniha má úctyhodný záměr čtenáře uchvátit námětem, což se jí jednoznačně daří. Zároveň to dělá ale tak, že ji ocení hlavně nějaký ten výzkumník nebo prostě ten, který těmto vědeckým tématům holduje. Já se mnohdy dost ztrácel.
Přitom knihy například od Pavla Fritze nebo Tomáš Petráska mě přesvědčují, že to lze sladit. Tady jsem s tím dost bojoval.
Na závěr jsem byl přesvědčen, že čtu něco naprosto neobvyklého, ale nedokázal jsem se ke knize vracet s radostí. Pokračování s názvem Deepsix je ale něco, čemu bych se rád jednou podíval na zoubek. Musím tomu teď dát ale trošku čas na zapracování. Je toho hodně, co mi tato kniha dala, ale i vzala.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Motory Boha v seznamech
v Přečtených | 73x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Mé knihovně | 86x |
v Chystám se číst | 41x |
v Chci si koupit | 12x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Krátce po sobě jsem přečetl dvě archeologické sci-fi řešící Fermiho paradox: Motory boha a Odhalený vesmír. Odhalený vesmír byl zběsilý, na mě až moc akční, ale příjemně bláznivý, hýřící nápady. Motory boha byly ze začátku mnohem víc uvěřitelnější, archeologičtější. Alespoň pro mě. Byl jsem nadšený. Třeba i tím střetem mezi vědci-archeology a inženýry, kteří už už potřebují bourat, aby mohli stavět. Prostě takoví památkáři versus developer v kosmickém měřítku. Ale ne jako Adamsova parodie s hyperprostorovou dálnicí. Působí to reálně. Ale postupně se to moje nadšení vytrácelo. A když byli hlavní hrdinové odesláni na průzkum do jiné soustavy s tím, že je tam nejspíš mnohem vyspělejší civilizace a že se mají jen podívat, jestli to tak je a nic nedělat a zas rychle zmizet (podotýkám, že jde stále hlavně o archeology), dostavil se FTW?!? efekt. Promenádování se po cizí planetě a překvapení z útoku místní fauny nebo flóry je pak vrchol... Nikdy víc. Na obálce se tohle srovnává s Rámou. Ani náhodou. Slabší průměr za mě. Do pokračování se rozhodně nepustím.