Myslící srdce přehled
Etty Hillesum
Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování. Etty psala část dopisů ze svého bytu v Amsterdamu do koncentračního tábora ve Westerborku. Měla tam přítele, kterému ve svých dopisech vyprávěla o životě v Amsterdamu. Druhá část jejích dopisů vznikala v táboře Westerborku a Etty je posílala přátelům do Amsterdamu a Deventeru. Tyto dopisy obsahují popisy hrůz a teroru, ale i všedního života a vnitřní statečnosti, kterou nacházela u svých spoluvězňů. Dopisy a deníky, které tato židovská dívka psala v době druhé světové války, byly přeloženy do mnoha jazyků. Od prvního vydání deníků v roce 1981 patří Etty Hillesum k nejznámějším nizozemským spisovatelům. Čtenáři jejích dopisů a deníků nejsou jen židé, ale i křesťané a lidé hledající nábožensko-etické principy, které jsou platné i v současné době.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Het denkende hart van de barak
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Myslící srdce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Krásná dojemná kniha, překvapuje mě, že jsem o ní nikdy neslyšela (narazila na ni čistě náhodou při brouzdání po online knihkupectví).
Etty se moje srdcovka. Nesmírně houževnatá, statečná, poetická, obětavá a vnitřně velmi svobodná. Realita, kterou v dopisech popisuje, je naštěstí na hony vzdálená tomu, v čem dnes žijeme my, ale její postoje jsou tak inspirativní. Nečetla jsem jinou knihu s tématem holokaustu, která by byla pro mě tak "praktická" - v tom smyslu, že bych se z ní mohla učit, jak žít svobodně navzdory jakýmkoliv okolnostem. Prostě: Etty ve čtenáři nevzbuzuje především lítost, ale odhodlání a lásku k životu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Myslící srdce v seznamech
| v Přečtených | 22x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 9x |
| v Chystám se číst | 29x |
| v Chci si koupit | 13x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Osvětim (koncentrační tábor) korespondence hledání smyslu života židovská ghetta utrpení holokaust, holocaust Westerbork internační táboryAutorovy další knížky
| 2007 |  Myslící srdce |
| 2012 | Pretrhnutý život: Denníky z rokov 1941 - 1943 |
„Tady je všechno nepopsatelné, klaunsky šílené a smutné.“ Tak popisuje v jednom ze svých posledních dopisů Etty Hillesum, ani ne třicetiletá žena, atmosféru v holandském koncentračním táboře Westerbrok.
Tváří v tvář válečnému běsnění se Etty čím dál tím více solidarizuje se svým národem a v utrpení svém i svých bližních, které také velice intenzivně vnímá, hledá útěchu v živém vztahu s křesťanským Bohem, v kterého nedávno uvěřila. Její nadšení konvertitky je až nakažlivé, na druhou stranu nenabízí nějaké snadné instantní návody a nezastírá, že život s Bohem je v mnohém i náročný.
Poté, co jsem přečetla Ettyiny deníky a jednu knihu o ní, dostala jsem se konečně i k výboru z jejích dopisů. Začala jsem ho číst - příznačně - cestou do Osvětimi. Je věčná škoda, že v 2. světové válce zemřeli takoví lidé, jako byla Etty, ale možná k nám díky tomu její svědectví naléhavěji doléhá - kéž by!
"Po této noci jsem v jednom okamžiku došla k upřímnému názoru, že by byl hřích, kdyby se člověk ještě někdy zasmál. Ale později jsem si uvědomila, že lidé s úsměvem odcházeli, i když tentokrát ne mnozí. A v Polsku se možná tu a tam někdo i zasměje, i když z tohoto transportu jich mnoho nebude, myslím.
Když si vzpomenu na obličeje těch zelených uniforem, těch ozbrojenců z doprovodného pelotonu, můj Bože, ty obličeje! Dívala jsem se na ně, na jednoho po druhém, schovaná za oknem, nikdy jsem se ničeho tak nelekla jako těch obličejů. Dostala jsem se do konfliktu se slovy, která jsou leitmotivem mého života: A Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Ta slova prožila spolu se mnou těžké ráno.
Že slova a představy nejsou dostačující pro noci jako tahle, jsem vám už mnohokrát psala. Přesto se musím pokusit něco vám napsat, člověk se stále cítí být od hlavy až k patě součástí židovské historie, a také má někdy potřebu být malým hlasem. Musíme se přece vzájemně informovat o tom, co se v různých koutech tohoto světa děje, každý musí přispět jedním kamínkem, aby po válce byla mozaika celého světa doplněná."