• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Etty Hillesum

Myslící srdce

„„Tady je všechno nepopsatelné, klaunsky šílené a smutné.“ Tak popisuje v jednom ze svých posledních dopisů Etty Hillesum, ani ne třicetiletá žena, atmosféru v holandském koncentračním táboře Westerbrok. Tváří v tvář válečnému běsnění se Etty čím dál tím více solidarizuje se svým národem a v utrpení svém i svých bližních, které také velice intenzivně vnímá, hledá útěchu v živém vztahu s křesťanským Bohem, v kterého nedávno uvěřila. Její nadšení konvertitky je až nakažlivé, na druhou stranu nenabízí nějaké snadné instantní návody a nezastírá, že život s Bohem je v mnohém i náročný. Poté, co jsem přečetla Ettyiny deníky a jednu knihu o ní, dostala jsem se konečně i k výboru z jejích dopisů. Začala jsem ho číst - příznačně - cestou do Osvětimi. Je věčná škoda, že v 2. světové válce zemřeli takoví lidé, jako byla Etty, ale možná k nám díky tomu její svědectví naléhavěji doléhá - kéž by! "Po této noci jsem v jednom okamžiku došla k upřímnému názoru, že by byl hřích, kdyby se člověk ještě někdy zasmál. Ale později jsem si uvědomila, že lidé s úsměvem odcházeli, i když tentokrát ne mnozí. A v Polsku se možná tu a tam někdo i zasměje, i když z tohoto transportu jich mnoho nebude, myslím. Když si vzpomenu na obličeje těch zelených uniforem, těch ozbrojenců z doprovodného pelotonu, můj Bože, ty obličeje! Dívala jsem se na ně, na jednoho po druhém, schovaná za oknem, nikdy jsem se ničeho tak nelekla jako těch obličejů. Dostala jsem se do konfliktu se slovy, která jsou leitmotivem mého života: A Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Ta slova prožila spolu se mnou těžké ráno. Že slova a představy nejsou dostačující pro noci jako tahle, jsem vám už mnohokrát psala. Přesto se musím pokusit něco vám napsat, člověk se stále cítí být od hlavy až k patě součástí židovské historie, a také má někdy potřebu být malým hlasem. Musíme se přece vzájemně informovat o tom, co se v různých koutech tohoto světa děje, každý musí přispět jedním kamínkem, aby po válce byla mozaika celého světa doplněná."“... celý text
— Matematicka

---

Přervaný život - Deníky z let 1941–1943

„Nádherná kniha. Nevím, jestli se dá něco říct - tolik toho už zaznělo v předchozích komentářích a zároveň tu knihu prostě musíte číst, nedá se toho o ní moc říct. Četla jsem už asi všechnu sekundární literaturu o Etty a její dopisy, ale myslím, že přímo na tuto knihu, její deník, nemá nic. Je to takový silný a čistý extrakt. Osobně ji nestavím vedle Anne Frankové, protože Přervaný život považuju za jiný žánr - těžiště Ettina deníku podle mě leží jinde. Nejde o faktické zaznamenání historie jako takové, jde o mystiku.“... celý text
— marierachel

---

Myslící srdce

„Krásná dojemná kniha, překvapuje mě, že jsem o ní nikdy neslyšela (narazila na ni čistě náhodou při brouzdání po online knihkupectví).“
— klara1550

---

---

Pretrhnutý život: Denníky z rokov 1941 - 1943

„Veľmi zaujímavá osobnosť. Na hviezdičky som napokon zanevrela – nedostala ich odo mňa Anna Franková, nedám ich ani Etty (predsa len v oboch prípadoch šlo o súkromné denníky, o ktorých autorky zrejme nepredpokladali, že raz budú čítané, tobôž vydané). Každopádne je skvelé, že niekto ako Etty žil a že jej spomienky, zápisky, duchovný posun, myšlienkové bohatstvo a príklad ostali zachované i pre iných. TOTO je vojnový denník, ktorý si zaslúži pozornosť, čitateľov, stále nové a nové vydania.“... celý text
— Starmoon

---

Myslící srdce

„Etty se moje srdcovka. Nesmírně houževnatá, statečná, poetická, obětavá a vnitřně velmi svobodná. Realita, kterou v dopisech popisuje, je naštěstí na hony vzdálená tomu, v čem dnes žijeme my, ale její postoje jsou tak inspirativní. Nečetla jsem jinou knihu s tématem holokaustu, která by byla pro mě tak "praktická" - v tom smyslu, že bych se z ní mohla učit, jak žít svobodně navzdory jakýmkoliv okolnostem. Prostě: Etty ve čtenáři nevzbuzuje především lítost, ale odhodlání a lásku k životu.“... celý text
— marierachel