marierachel komentáře u knih
Kniha se mi líbila a přečetla jsem ji za 2 dny, čte se sama. Líbila se mi ta bezútěšná atmosféra, napětí, morální různorodost postav. I když zase na druhou stranu na mě působilo nepravděpodobně, že by se v tak malém počtu lidí našlo tak vysoké množství tak extrémních zážitků. Kniha měla opravdu blízko ke stylu A. Christie.
Hvězdičku ubírám za urychlený konec, dále za to, že motivy nebyly tak propracované, jak mám ráda. Vlastně působily jako "zkusím a uvidím". Taky se mi od začátku až do konce pletly postavy a neuměla jsem se v nich zorientovat, nevím proč.
Pachatele jsem ze 75% uhodla.
Milé překvapení! Knihu jsem přečetla za dva dny, byla strhující. Styl psaní byl fajn, působil profesionálně. Měla jsem pocit, že knihu píše mnohem starší a zkušenější autorka než ve skutečnosti.
Konec se ale podle mě moc nevydařil, byl krajně nepravděpodobný a nelogický. Proč by si svůj záměr nakonec rozmyslela?
Ale celkově hodnotím vysoko a ráda doporučuji.
Přečetla jsem za den a musím konstatovat, že je čtivá. Kladně hodnotím námět.
Nicméně kniha se mi zdála taková povrchní. Bylo tu sice popsáno každé zapraskání větvičky, ale na úkor postav. Nedokázala jsem se ponořit do atmosféry, nepřipadala mi uvěřitelná. Jsem člověk, co se bojí pod dekou i u Herculese Poirota, ale toto se mnou nic nedělalo.
Styl psaní mi připadal takový jako ve slohovce na gymplu, trochu pubertální a plochý, nebo jak to říct.
Kniha se mi líbila, dojala mě a proto musím dát 4 hvězdy. Alzheimer mi postupně kradl dědu a velmi oceňuji zpracování tohoto tématu.
Povídka se mi ale zdála příliš krátká na to, aby byla obsahem celé knihy. Podle mě by jí to slušelo spolu s dalšími pár povídkami např. o tématu loučení.
A ačkoliv hodnotím celkově lépe než sgjoli, docela se ztotožňuji s touto větou z její recenze: "Z nějakého důvodu mi to přišlo poněkud ploché, klouzající po povrchu."
Moje druhá kniha od Backmana, líbila se mi trochu méně než Úzkosti a jejich lidé, ale pořád ještě dost na to, abych ji doporučila k přečtení.
Líbilo se mi vylíčení atmosféry městečka, proměna některých hrdinů, morální dilemata a pohnutky jednotlivých postav. Líbí se mi, jak Backman o jednotlivých lidech píše takové ty detaily, díky kterým působí uvěřitelně a "plasticky".
Měla jsem ale velký problém začíst se, protože mi to kolem strany 50 stále připadalo jen jako kniha o hokeji. Recenze zde na Databázi knih mě přiměly pokračovat a jsem za to ráda.
Dále mě rušilo opakování některých vět. Chápu smysl tohoto opakování, a třeba v Úzkostech a jejich lidech se mi líbilo. Tady už mi to ale přišlo moc - působilo to na mě pak až kýčovitě.
Kniha se mi moc líbila. Neocení ji asi úplně každý, ale v poetických čtenářích probudí jejich vlastní nostalgické vzpomínky na příbuzné. A hlavně laskavost. Tahle knížka je hluboká, lehká, milá a vtipná zároveň. Taky nádherně zpracovaná a nápaditá.
Kniha mě nadchla. Je velmi čtivá a není banální. Skvěle balancuje mezi komikou a mrazením v zádech. Moc se mi líbily drobné postřehy o postavách, které dokázaly tak zhuštěně vyjádřit jejich specifickou poetiku. Není lehké mě knihou dojmout, protože často to, co ostatní vnímají jako dojemné, už je pro mě nepravděpodobné nebo kýčovité. Ale když jsem tady četla třeba o tom, jak se Ro radí s tátou i ohledně koupě vajíček v supermarketu, a teď se cítí ztraceně, rozbrečelo mě to.
Je to moje první kniha od Backmana a toužím po dalších. Přečíst tuto knihu není těžké, protože se čte dobře a rychle, není to žádná kláda. Ale plně ji ocení asi jen určité typy lidí.
Souhlasím s komentářem od pralinka1910: dobrý obsah, forma pokulhává. Líbila se mi samozřejmě tématika parfémů, precizní a zajímavý popis osob, vnitřní svět hrdinů. Myslím, že námětem to mohla být kvalitnější literatura, než se nakonec podařilo.
Béčkovou literaturu z ní podle mého názoru dělají kýčovité dialogy, vysoká předvídatelnost téměř všeho, příliš časté opakování některých myšlenek a nevyvážené tempo knihy (nejprve zdlouhavá a pak závěr příliš překotný).
Doporučuju výhradně těm, kdo mají rádi parfémy a mají chuť na odpočinkovou četbu. Pokud nesplňujete obě podmínky, nemá to cenu.
Kniha se mi líbila, kromě konce. Souhlasím s tím, že bylo těžké se zorientovat v postavách. Mám ráda prolínání časových rovin a úvahy jednotlivých postav, ale tady se mezi tím vším přepínalo moc rychle. Na začátku jsem byla strašně zmatená z postav, především z matky, Matky a Eleanor.
Taky sdílím názor, který jsem četla v recenzi níže, že příběh s Maggie mohl být klidně vypuštěn.
Ústřední příběh se mi líbil. Líbila jsem mi propracovanost postav, pohádkové náměty, popisy prostředí.
Právě takového konce jsem se obávala, jako by se jednalo o úplně jiný žánr. V polovině knížky jsem byla přesvědčená, že dám 5 hvězd, kvůli konci jsem nakonec váhala mezi 3 a 4.
Kniha se mi velmi líbila a připadala mi taková vyvážená. Sestry se neprezentují nijak okázale, ale ani "upejpavě", působí to velmi upřímně. Kniha zachycuje i těžké období za komunismu, ale nepůsobí tíživě. Věnuje se duchovním tématům bez toho, aby byla pro nepraktikující katolíky nepochopitelná. Možná mohla jít v tomto ohledu ještě trochu více do hloubky, ale i takto šla podle mě dostatečně. Líbí se mi, že je zde věnován dostatečný prostor civilním tématům, protože podle mě skvěle ilustruje, že i člověk žijící zasvěceným životem nepřestává být "svůj".
V okruhu svých známých mám několik řeholnic, kniha tedy nevypráví o mně skrytém světě. Myslím si, že pro člověka, který se s žádnou sestrou nikdy osobně nebavil, může mít ještě takový wow efekt navíc. Je to laskavé a povzbuzující čtení.
Zpočátku jsem byla knihou nadšená. Nápad s fotkami se mi líbil, přitahovala mě tajemná atmosféra a hltala jsem jednu stránku za druhou. I když se jedná o knihu pro mládež, nemusela jsem se v rámci děje ani způsobu vyprávění nad nic moc povznášet, líbilo se mi to takové, jaké to bylo. Unášelo mě to.
Ve dvou třetinách ale přišel zlom a už to pro mě nebylo takové. V té poslední třetině jsem viděla, že jsem k postavám nepřilnula, jakkoliv měly v polovině knihy dobře našlápnuto. Zdálo se mi, jako by se navzdory potenciálu jejich charaktery příliš zjednodušily a ztratily pro mě půvab.
Můj hlavní problém je ten, že jsem v akčnějších pasážích nedokázala držet krok s dějem a v průběhu celé knihy jsem si nedokázala představit to prostředí. Povzbudil mě zdejší komentář od Petass, která můj dojem přesně vystihla:
"Nebyla jsem si schopná vytvořit nějakou zásadnější vizualizaci prostředí."
Přesto všechno byla četba knihy zajímavým zážitkem a hodnotím 4 hvězdami.
Pro mě je to krásná kniha, ale chápu, že ji někdo nesnese. Není vhodná pro lidi, kteří vyžadují děj a jasné, lineární vyjadřování.
Pro mě je to hotové zjevení. Hořkosladká směsice krásy a oprýskanosti. Ano, oprýskaná krása, tak by se to dalo shrnout. Fascinovalo mě, jak dobře a niterně Hrabal svou ženu znal.
Svatby v domě jsem četla několikrát a německý překlad jsem zpracovávala ve své bakalářské práci.
Miluju ji, ale znám velmi málo lidí, kterých bych mohla vřele doporučit a byla si jistá tím, že ji ocení.
Druhý díl se mi líbil ještě více než první. Je drsnější, zhuštěnější. V prvním díle jsem měla pocit, že navzdory jeho četným kvalitám ještě trošku něco chybí. Ve druhém díle už mi nechybělo nic. Ráda doporučuju k přečtení. Nebylo pro mě úplně snadné (např. orientace v postavách mi dala zabrat, plus ten rozsah knihy a depresivnost témat), ale stálo to za to.
Po necelých 30 letech jsem se rozpomněla, jak se kdysi jmenovala moje oblíbená knížka z dětství a podařilo se mi ji sehnat. Nemohu tedy hodnotit úplně objektivně a přísně.
Kniha se bude líbit dětem spíše hloubavým, s velkou fantazií a bohatým vnitřním světem.
Tyto pohádky jsou spíše poetické než prozaické. Často se tam nestane skoro nic. :) (Např. jen spadne z lavičky jablko a děti za ním běží. Holčička si doma zapomene cvičky, musí se pro ně vrátit a do školy přijde pozdě.) Jde zde spíše o jakési "imprese", dojmy. Postavy načrtávají v hrubých obrysech a nechávají prostor pro vlastní představivost. Myslím, že tyto pohádky v citlivých dětech silně vyvolávají emoce.
Tato kniha je skvělá. Nedokážu ale vystihnout žádným opisem to, jakým přesně způsobem. Asi nebude pro každého, ale svou "cílovou skupinu" myslím zasáhne do srdce. Jsem velmi vděčná za vydání těchto textů. Zdají se mi neokázalé, v určitém ohledu takové skromné, a zároveň nevýslovně krásné a hluboké.
Krásná knížka s ještě krásnějšími ilustracemi. Myslím, že krásnější ilustrace jsem ještě neviděla. Knihu jsem četla s dětmi (5 a 7 let) a trochu se bály. Znovu bych to udělala asi tak, že bych si knihu nejdřív přečetla sama a pak bych ještě pár let počkala, než moji malí citliví čtenáři ještě trochu povyrostou. Oni mají zatím rádi veselejší a bezstarostnější příběhy. Poetiku knihy ocenit uměly, ale celkově na ně byla moc teskná.
Mně se kniha líbila, ale asi jsem ji zpočátku nedokázala dobře odhadnout. Byla temnější a méně vánoční, než jsem podle popisu a obálky čekala.
Je velmi poetická a poctivá. Taková bolestně krásná.
Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Hřeje mě u srdce, že si ji zamilovaly i moje děti. Dcera i syn, každý si v ní našel to svoje. U většiny dětských knih to mají tak, že k ní více tíhne jeden z nich, ale tuto milují oba stejně. Děti z Bullerbynu čteme při každé dětské nemoci. Je to poetická a veselá knížka s milou atmosférou. Vytváří pocit blízkosti.
První kniha paní Soukupové, kterou jsem zatím četla. Styl se mi líbil a byl mi blízký; je docela podobný tomu, jak sama přemýšlím. Po pár stránkách jsem si neuměla představit, jak se děj rozvine v dalších 4/5 knihy, protože měl děj rychlý spád a zdálo se mi, že všechno bylo řečeno. Líbily se mi i krátké komentáře neexistujících scénářů. (Kdyby X, stalo by se Y.)
Postavy byly věrohodné a přesně vystihnuté.
Myslím, že při hodnocení hrají zásadní roli osobní faktory - jestli má člověk z vlastní rodiny podobnou zkušenost... Díky tomu považuji spoustu drobných postřehů za velmi trefné. Autorka toho dokáže v jedné krátké větě tolik vyslovit.
Skvělá kniha! Zpočátku pro mě bylo těžké zorientovat se v časových rovinách a jednotlivých postavách, ale pak už měla kniha spád a nechtěla jsem ji odložit. Na konci jsem byla velmi překvapená... Mile překvapená. :) Hlavní zápletka byla dost ambiciózní, ale nezdála se mi neuvěřitelná. Bavil mě styl psaní, drobné postřehy o jednotlivých protagonistech. Ráda doporučuji.
Byla jsem nadšená. Napětí se dalo krájet. Doporučila bych lidem, kteří mají stejně jako já rádi lehké mrazení v zádech a zároveň podprůměrnou schopnost snášet knižní nebo filmový stres z nebezpečí. :) Vždycky pak nevím, na co si můžu troufnout. Noční pták byl na horní hranici toho, co v tomto ohledu snesu, ale ještě jsem to zvládla. Tím byl pro mě nesmírně zábavný.