marierachel komentáře u knih
Neměla jsem vysoká očekávání, ale kniha mě nadchla! Tím, jak prostými a čistými slovy líčí hluboká hnutí srdce a svou lásku k Bohu. Tím, jak blízký je mi člověk, pocházející z tak odlišného kulturního prostředí. Biskup Van Thuan píše tak laskavě a mile... Jako člověk, jehož obrovskou svobodu srdce vězení nijak neumenšilo, jen rozšířilo.
Nádherná kniha, jsem za ni vděčná. Průběžně se k ní vracím a oslovuje mě čím dál víc. Autorův komentář Alžbětiny texty přibližuje běžnému smrtelníku, ale i tak je text knihy dost hutný. Tím pádem ale taky velmi výživný.
Kratinká kniha se spoustou hutných myšlenek. Nouwen je zde přísnější a věcnější než např. v Návratu ztraceného syna, kde vytváří umělečtější atmosféru, do které se dá tak dobře ponořit. Rozhodně ale stojí za přečtení, jestli máte odvahu na upřímný pohled na sebe sama.
Nevěděla jsem přesně, co od knihy čekat, a líbila se mi. Troufám si ale klenotu duchvní literatury udělit 4 hvězdičky, protože pro mě prostě první 2/3 byly zdlouhavé. Až poslední třetina čím dál víc graduje a umí pohltit. Já vím, že to jsou 3 různé rukopisy, ale vnímám to na 4 hvězdy.
Oslovila mě velká spousta myšlenek a ráda knihu doporučuji, Terezčina "malá cesta" je krásná a inspirující.
Četla jsem zbrusu nové vydání knihy a oslovila mě. Je psaná poměrně prostě a prakticky, neobsahuje moc zbytečné omáčky. Samotné čtení na mě působilo pokojně a velmi nadějně, že Pokoj je něco, co je tu i pro běžného člověka, nejen kontemplativní řeholníky. :) Ráda doporučuji.
Hezká kniha. Některá zamyšlení se mně dotkla více, jiná méně, ale celkově se mi líbila. Když srovnám s jinými knihami Váchy, které jsem četla, tato je pro mě 4-hvězdičková.
Nouwen má mimořádný dar nacházet slova pro vnitřní hnutí lidského srdce. Čtete Návrat ztraceného syna a tolikrát si řeknete: přesně, přesně, přesně. Nouwen píše s obrovskou pokorou, něhou, křehkostí, houževnatostí a láskou. Mluví přímo ke čtenáři, jako by seděl ve vašem obýváku a přesně věděl. Píše často o sobě a svých bojích a tím čtenáře nezahanbuje výčtem chyb, kterých se čtenář nejspíš dopouští taky. Spíše ho laskavým a lidsky zralým způsobem zve na společnou cestu pokory a touhy po Božím doteku.
Etty se moje srdcovka. Nesmírně houževnatá, statečná, poetická, obětavá a vnitřně velmi svobodná. Realita, kterou v dopisech popisuje, je naštěstí na hony vzdálená tomu, v čem dnes žijeme my, ale její postoje jsou tak inspirativní. Nečetla jsem jinou knihu s tématem holokaustu, která by byla pro mě tak "praktická" - v tom smyslu, že bych se z ní mohla učit, jak žít svobodně navzdory jakýmkoliv okolnostem. Prostě: Etty ve čtenáři nevzbuzuje především lítost, ale odhodlání a lásku k životu.
Básnická sbírka, která mě oslovila. Její verše jsou křehké a autorka k sobě čtenáře nepouští příliš blízko. Dojem, který její poetika vyvolává, je trochu skryt v mlze - často nevíte úplně přesně, co se v básni popisuje, co se přesně odehrává. Je to melancholické, křehké, subtilní, nesklouzává ke kýči. Těším se na další autorčinu sbírku.
Líbilo se mi jak poutavé a citlivé vedení rozhovoru, tak upřímné a zajímavé odpovědi. Myslím, že o kontemplaci a celkově o duchovních zkušenostech není tak úplně snadné mluvit, převést je do slov, a zde se to výborně povedlo.
Úžasná kniha, moc se mi líbila. Možná se mi líbila i víc než Hana - asi tím, že mi byla tématicky bližší. Bližší dnešní době, tomu, v čem žijeme. 5 hvězdiček udělím samozřejmě oběma.
Kniha se mi hodně líbila. Během četby na mě ležel velký smutek z toho, že to stejně nedopadne - že nedojdou k tomu, že jsou kompatibilní, i když toho tolik sdílejí, i když mají společnou poetiku. Takový ten pocit, jako když sleduju Titanic a hrozně bych chtěla, aby to tentokrát dopadlo jinak. :-D Knížka mě strhla, a i když by mi Janek a Nina vlastně mohli být úplně jedno, tak nebyli, hrozně mě to vtáhlo a nějak mi na tom záleželo. Místy jsem si musela dávat pauzu, jako když jím řecký salát a nejdřív ho hltám, ale za chvilku je mi to moc intenzivní a potřebuju pauzu a pak se do něj zase vrhnu. :-) Příběh je mistrně vyprávěný. A ano, nebude se líbit všem. Je jako ty olivy v řeckém salátu.
Autora už nějaký čas sleduju a nezklamal mě. Vím, že se ke knize budu vracet, je velmi inspirativní a myslím, že by mě příště oslovily myšlenky, které mi při prvním čtení unikly. V některých chvílích jsem se trošku ztrácela, inu, nejsem ještě takový mystik jako Richard Rohr. :) Doporučuji všem, kteří se zabývají otázkou, jak lze zakoušet Boha ve svém životě.
Nádherná kniha. Etty, silná ve své křehkosti a průzračná ve svém upřímně žitém lidství, mě chytla a nepustila. Její poetika a způsob, jakým popisuje svou zkušenost s Bohem, mě velmi oslovuje.
Skvělá knížka. Musím říct, že o problematice "miláčkovství" jsem se toho dozvěděla trošku méně, než jsem doufala, ale když jsem se oprostila od svých očekávání, hodnotím knihu velmi kladně. Velmi čtivá směsice osobních postřehů autora a komentáře nejvzletnějšího ze čtyř evangelií.
Sedmistupňová hora se mi moc líbila. Ano, první polovina knihy by se nejspíš dala shrnout do několika vět; chvílemi jsem Mertona podezřívala z ješitnosti a grafomanie. Kdybych matně netušila, jak jeho příběh vyústí, první polovinou bych se nejspíš neprokousala; ačkoliv si jinak ráda čtu o tom, čí babička si solila ovesnou kaši, tak tady bylo těch detailů i na mě moc. :) Ale na druhou stranu bylo super si udělat plastickou představu o tom, jak málo pravděpodobná Mertonova konverze byla... a že se přesto stala. Oceňuji autorovu schopnost sebeironie. Zhruba v polovině knihy příběh nabere spád a pak už pádí... A posledních asi 50 stran je úžasných.
Výborná kniha, ráda doporučuji. Výsada a zároveň problém, který s Lewisem mám, je to, že jeho knihy jsou natolik syté, že si ne každé sousto adekvátně vychutnám a ocením. V některých jeho myšlenkových pochodech pak ztratím nit a nedokážu ji navázat. Některé kapitoly, tzn. některé aspekty žalmů, ve mně proto po prvním přečtení zanechaly pocit jakéhosi vakua, tzn. nedokážu popsat, jak Lewis tento aspekt vysvětloval. Velmi pozitivně hodnotím právě koncept díla, kdy autor vyzdvihuje vždy určitý aspekt či opakující se téma (např. smrt v žalmech, žalmy a proklínání, slavení).
Mám obecně ráda trapistické knihy od Triády, ale tato je moje nejoblíbenější. Doufala jsem, že najdu nějakou odpověď po smyslu utrpení a smrti mladého člověka, mnicha, ale nenašla. Tolik jsem chtěla něco, co bych si mohla pro sebe zformulovat, ale nenašla, a to je právě asi to, co dělá tuto knihu tak perfektní. Nezklouzává k laciným vysvětlením, nenachází jasné recepty, přehnaně neheroizuje hlavního hrdinu. Nevzpomínám si na jinou knihu, u které bych za posledních 8 let plakala. Kdyby někdy v budoucnu mě nebo někoho blízkého potkalo něco moc zlého, vím o knize, po které bych sáhla.
Úžasná kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem, i když by si jistě zasloužila meditaci o každé páté větě. Ačkoliv jsem věkem lehce přesáhla cílovou kategorii, moc jsem si ji užila. Ano, některé výzvy jsou dovedeny do extrému a kdychom je vzali doslovně, nevím nevím. :-D Ale to celkové poselství o vášni, se kterou máme žít pro Boha, o odhodlání být naplno lidmi, jako je vlk vlkem a kopretina kopretinou... to ve mně silně rezonuje. Mnohokrát jsem se musela ptát sama sebe, jestli nejsem zbabělý katolický přizdisráč. Ale snad by se mi kniha tolik nelíbila, kdybych jím zcela byla. :)