Na západ od ráje přehled

22.09.2024

Pána Harrisona som mal dlho zapísaného ako autora ľahkej a nenáročnej literatúry, čiže Oceľovej krysy, opitého Billa alebo planét smrti. Neskôr sa mi dostal do rúk autorov počin Zajatý vesmír a to už bolo niečo iné. Po dlhých rokoch (približne pätnástich) som sa odhodlal skúsiť niečo ďalšie z autorovho súdka a siahol som po West of Eden. No a pán Harry mi takmer odpálil moje sci-fi bunky. Jednoducho, táto kniha sa mu podarila tak, ako žiadna iná, ktorú som od neho doteraz prečítal. Začiatok knihy sa trošku vlečie a chvíľu trvá, než sa čitateľ zorientuje čo a ako, no potom to už ide samo. Priznám sa, že s nápadom, kedy sa dinosaury vyvinú v nejakú formu civilizácie, som sa stretol prvý raz práve v tejto knihe. Neviem, či ide o pôvodnú Harrisonovu myšlienku, no je skutočne originálna (a to som dlho čakal na niečo, čo ma v SF ešte prekvapí). Je zaujímavé, že autor dinosaurom prisúdil to typicky ľudské správanie a to, zabiť a najmä nezmyselne zabiť. Skrátka, príbeh Kericka a Vainte, je síce len ďalšou variáciou, napr. na Kaina a Ábela, no je fakt dobre napísaný a neskutočne dobre sa číta.

06.04.2024

V poslední době jsem se dostal k několika knihám s tématikou alternativní historie. Při četbě jsem si uvědomil, že základ dobrého příběhu spočívá především v autorově schopnosti vytvořit uvěřitelné prostředí. Jinými slovy, navzdory všem nepravděpodobnostem v alternativních dějinách, musí čtenář uvěřit, že takový svět by mohl vzniknout. Z tohoto důvodu me kupříkladu vize Jana Kotouče o české koloniální říši nebo Leoše Kyši o česko-německo-romském pohraničí po roce 1989 neoslovily. Čtenář si zkrátka musí při čtení myslet, ano, pokud by se něco v historii mělo odehrát jinak, mohl by náš svět takto vypadat.
V případě knihy Na západ od ráje jsem tomuto světu rychle propadl. Autor při své snaze o vytvoření realistického portrétu pravěkého světa strávil dva roky pečlivým studiem a konzultacemi s odborníky. Souhlasím s uživatelem gaidzin, že postavy nejsou příliš propracované. Na druhou stranu si čtenář musí za prvné uvědomit, že předchozí knihy Harryho Harrisona nikdy nebyly postaveny na propracovaných charakterech, nýbrž zajímavém prostředí a čtivém příběhu, a za druhé, hlavním hrdinou je pravěký člověk, který o světě uvažoval jinak a poněkud jednodušeji. Navíc autor vše vynahradil promyšleným světem a popisy dinosauří civilizace.
Autor ve válce lidí a dinosaurů proti sobě postavil technologicky vyspělou, ale do značné míry rigidní civilizaci a primitivní, ale velice adaptabilní kmenovou společnost. Tím v podstatě potvrdil známý fakt přírodních věd o přežívání těch druhů, kteří se dokáží nejlépe přizpůsobit svému okolí.
Knihu vřele doporučuji všem fanouškům klasiky světové sci-fi, ale také všem milovníkům dobrých a napínavých příběhů. Kniha se čte velice rychle a ačkoliv je děj poněkud přímočarý, nudit se určitě nebudete. Čtenář si zkrátka musí uvědomit, co přesně čte a kdy a kým byla kniha napsána. Rozhodně v příběhu nehledejte filozofické dialogy nebo přirodo-technologické chyby. Tím si zářitek jenom zkazíte.