Nahý rok přehled
Boris Andrejevič Pilňak (p)
Nahý rok, dopsaný na sklonku roku 1920 a hned v dalším roce vydaný, proslavil svého autora takřka okamžitě. Skutečnosti onoho syrového devatenáctého roku odpovídala i syrovost stylu. Hrubé tahy tesařské tužky, kterými Pilňak načrtl obraz Ruska a doby, se liší od jemné kultivovanosti raných povídek. Střídáním stylových rovin, záměrnou neukončeností témat a jednotlivých epizod vytvořil Pilňak přerývanou mozaiku, drsný kaleidoskop, což dalo vzniknout pojmu "sekaná próza".... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nahý rok. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
všechny komentáře
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nahý rok v seznamech
| v Přečtených | 12x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 13x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
ruské rományAutorovy další knížky
| 1990 |  Nahý rok |
| 1968 |  Nezhašený měsíc |
| 1932 |  Stavíme přehradu (Volha se vlévá do Kaspického moře) |
| 2022 |  Stroje a vlky |
Ako bolo spomenuté, je to chaotické. Už som sa stretla s podobným chaotickým dielom, ale bol o trochu zrozumiteľnejší pre čitateľa. Toto dielko našťastie nemá veľký počet strán, inak by som to asi vzdala po stovke strán, ak by som mala čítať ďalších tristo podobných. Môj komentár ale nech neodrádza, sú tu aj zaujímavé úryvky o gogoľovskom Rusku, revolúcii, no a ejha, fíha... len tak zrazu... konečne... som... sa... dožila... neuveriteľného mužského výkonu! Musela som si to znovu a znovu čítať! Konečne muž, ktorý pripúšťal, že dievča, žena môže byť... človekom. Nikdy v živote som sa s niečím podobným nestretla v žiadnej literatúre. Ozaj, možno v psychológii, ale v beletrii, kde sloboda myslenia, bez pút, bez pravidiel... hoci to nie je Gorkij ani Gončarov, milujúci človeka, je to stále Rus, lebo Rusi sú už takí. Nie sú mechanickí, nie sú to duševné trosky ako tie naše európske mnohé. Natália sa kurizujúcemu Archipovovi prizná, že sa necíti byť dievčaťom, nech to znie v akomkoľvek kontexte, menej vzdelanému Archipovovi napadne najinteligentnejšia odpoveď: "A že nie ste dievča - ja chcem človeka."
............ že toto vôbec konečne nejakému mužovi napadlo. Borisovi. Borisovi Pilňakovi. Hádam ešte čosi príde, čím ma ruská literatúra znovu a znovu bude prekvapovať. Moja zrejmá irónia je ale omyl. Tak či onak, potešilo ma to ako človeka.