Boris Andrejevič Borau
Boris Andrejevič Pilňak · pseudonym
ruská, 1894 - 1937
Populární knihy
Nové komentáře u knih Boris Andrejevič Borau
Nahý rok
„Ako bolo spomenuté, je to chaotické. Už som sa stretla s podobným chaotickým dielom, ale bol o trochu zrozumiteľnejší pre čitateľa. Toto dielko našťastie nemá veľký počet strán, inak by som to asi vzdala po stovke strán, ak by som mala čítať ďalších tristo podobných. Môj komentár ale nech neodrádza, sú tu aj zaujímavé úryvky o gogoľovskom Rusku, revolúcii, no a ejha, fíha... len tak zrazu... konečne... som... sa... dožila... neuveriteľného mužského výkonu! Musela som si to znovu a znovu čítať! Konečne muž, ktorý pripúšťal, že dievča, žena môže byť... človekom. Nikdy v živote som sa s niečím podobným nestretla v žiadnej literatúre. Ozaj, možno v psychológii, ale v beletrii, kde sloboda myslenia, bez pút, bez pravidiel... hoci to nie je Gorkij ani Gončarov, milujúci človeka, je to stále Rus, lebo Rusi sú už takí. Nie sú mechanickí, nie sú to duševné trosky ako tie naše európske mnohé. Natália sa kurizujúcemu Archipovovi prizná, že sa necíti byť dievčaťom, nech to znie v akomkoľvek kontexte, menej vzdelanému Archipovovi napadne najinteligentnejšia odpoveď: "A že nie ste dievča - ja chcem človeka."
............ že toto vôbec konečne nejakému mužovi napadlo. Borisovi. Borisovi Pilňakovi. Hádam ešte čosi príde, čím ma ruská literatúra znovu a znovu bude prekvapovať. Moja zrejmá irónia je ale omyl. Tak či onak, potešilo ma to ako človeka.“... celý text
— zipporah
Nezhašený měsíc
„Několik dobrých a originálních povídek z Ruska 20.let minulého století, ale novela Třetí metropol zabírající téměř polovinu knížky je doslova "mindblowing". Stojí to za to už jen kvůli tomuhle.“... celý text
— Miko-man
Nezhašený měsíc
„První tři povídky jsou krásné, ostatní jsou slabší. U Pilňaka čtenář nikdy neví, zda je za stylem jeho psaní neobratnost, anebo je to autorský záměr. Při čtení Povídky o nezhašeném měsíci člověka mrazí, protože tento text stál Pilňaka život. Při jejím psaní se inspiroval záhadnou smrtí Michaila Vasiljeviče Frunzeho, který byl v roce 1925 operován a po operaci zemřel na otravu. Už tehdy se rozšířily zvěsti, že Frunze zemřel na Stalinův příkaz (byl podporovatelem Stalinova hlavního protivníka Zinověva a byl příliš zdatný voják a a dobrý teoretik, takže Stalin měl mnoho důvodů se ho jako svého potencionálního odpůrce zbavit). V časopiseckém vydání povídky v jejím úvodu Pilňak napsal, že Frunzeho znal osobně , avšak o jeho smrti nezná podrobnosti a nechtěl o ní napsat reportáž. Časopis byl však posléze zabaven a jeho vydavatelé se museli omluvit. Pilňak byl zatčen 28.10.1937, 21.4.1938 se ocitnul před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, byl obviněn ze špionáže ve prospěch Japonska a odsouzen k trestu smrti. Zastřelen byl téhož dne.V roce 1956 byl rehabilitován.“... celý text
— sika444
Stavíme přehradu (Volha se vlévá do Kaspického moře)
„Fabulačně ne úplně dobře zvládnutá kniha. Pilňak toho chtěl napsat hodně, ale neměl dostatek sebekázně. Škoda.“
— sika444
Holý rok
„Chaotické, ale přesto zajímavé... Stojí za přečtení“
— hario
Boris Andrejevič Borau - knihy
2022 | Stroje a vlky |
1990 | Nahý rok |
1968 | Nezhašený měsíc |
1932 | Stavíme přehradu (Volha se vlévá do Kaspického moře) |
Žánry autora
Literatura světová Povídky Romány
Štítky z knih
Borau je 0x v oblíbených.