Náměsíčníci přehled
Hermann Broch
Náměsíčníci, první do češtiny přeložený román rakouského spisovatele, patří mezi největší díla moderní evropské literatury. Jeho jednotlivé díly, odlišené i stylisticky, jsou nadepsány jmény hlavních postav s přídomky Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost; a datováním roky 1888, 1903, 1918. V každém z jejich hrdinů zosobnil „ducha doby“ a v díle jako celku usiluje o postižení krizí a cítění moderního světa s jeho nezadržitelným „rozpadem hodnot“ a o zodpovězení otázky, zda „je tenhle nestvůrný život vůbec ještě skutečný“.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1966 , Mladá frontaOriginální název:
Die Schlafwandler, 1932
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Náměsíčníci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Když bych měl dílo zhodnotit, tak musím říct, že mě daleko více bavila Brochova kniha Smrt Vergilova. Náměsíčníci sice fungovali skvěle po jazykové stránce, ale nezaujali mne tematicky. Sledujeme tu vlastně tři příběhy, které se z různých úhlů zaobírají lidskými hodnotami a cestami, které nemusí být vždy správné. Příběhy jsou navíc ve výsledku propojené. Filosofické myšlenky jsou v knize rozhodně zajímavé, ale bohužel mne kniha nebavila tolik, jak asi měla.
Související novinky (1)
Knižní novinky (11. - 17. 9.)
10.09.2012
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Náměsíčníci v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 36x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 51x |
v Chystám se číst | 79x |
v Chci si koupit | 24x |
Štítky knihy
rakouská literatura středoevropská literatura
Autorovy další knížky
2012 | Náměsíčníci |
1995 | Očarování |
1967 | Smrt Vergilova |
1969 | Pokušitel |
2013 | Teorie masového šílenství: Příspěvky k psychologii politiky |
Čekala jsem, že to bude náročnější čtivo, takže jsem byla příjemně překvapena dobrou čtivostí. Bohužel to neplatí pro závěrečnou třetinu knihy, kde je vloženo několik kapitol pod názvem "Rozpad hodnot", což je kromě snad prvních dvou čistá filozofie, jako kdybste četli Kanta nebo Hegela. Také děj se roztříští mezi vícero postav a tak nějak se všechno rozplývá do ztracena. Víc mi sedl Brochův román Očarování (vydaný dřív také pod názvem Pokušitel)