Naplánovaná kinematografie přehled

19.04.2021

Jak už to u podobných výborů ze studií bývá, některé jsou zajímavé, některé méně, některé jsou odbornější, jiné méně. Jako člověk, který se o film zajímá poměrně do hloubky, ale zároveň není filmový vědec, považuji za nejlepší práce o dětském filmu, proměnách festivalu v Karlových Varech, festivalu pracujících a dějinách putovního kina. Zajímavé jsou i počátky armádního filmu, na nichž je vidět, že vojenská a filmová propaganda leckdy nejdou dohromady. Nejzajímavější je určitě motiv, který se prolíná všemi články - snaha komunistů využít film jako propagandu a promýšlení cest, jak k tomu dojít co nejsofistikovaněji a nejlevněji. Přínos spočívá také v tom, že mnohým autoři odkryjí existenci putovních kin, o nichž se dnes moc nemluví a také o tom, jak zoufalá byla snaha strany dostat propagandu i do těch nejmenších vesnic. Oceňuji, že všichni autoři jsou odborní jen v těch nejnutnějších případech a jinak se snaží psát srozumitelně a ani poznámek pod čarou není až tolik. Spíše pro fajnšmekry a znalce jsou určeny studie o vývoji technického zázemí kin a souboje mezi kinaři a televizí. Tyto už jsou opravdu extrémně odborné, pracují s hodně odbornými pojmy, mnoha čísly a pro neznalého člověka jsou nestravitelné a nic moc mu nedají. Na druhou stranu se dá pochopit, že v rámci pojetí tematiky a náhledu na ni ze všech stran tu něco podobného být musí. Naplánovaná kinematografie už není tak čtivá jako třeba podobná Kinematografie zapomnění a je o dost odbornější a náročnější, pro zájemce o vývoj československé kinematografie za dob tuhé a nastupující totality ale určitě za přečtení stojí, protože se jim osvětlí některé věci a získají i několik tipů na zapomenuté filmy, i když jich bohužel není tolik. 70 %