Nebe nemá dno přehled

09.12.2024

Nebe nemá dno je překvapení tohoto roku! Když jsem se do knihy pouštěla, neměla jsem vůbec žádná očekávání, ale dostalo se mi velmi originálního textu.
Prvních pár stran bylo poněkud problematických, kniha je totiž psaná velmi osobitým stylem a navíc v ní nejsou užita žádná velká písmena (a to ani u jmen). Musela jsem si chvíli zvykat, ale nakonec to ke knize patřilo a dodávalo jí to na atmosféře.
Kniha je v podobě deníkových zápisků, celé to působí stručně, věcně, ale taky syrově a nepřikrášleně. Sepsané myšlenky tak, jak v dané chvíli přišly. Kniha se moc dobře četla!
Téma nemoci a vyrovnávání se s ní rozhodně není lehké, ale způsob, jakým je to podávané zde vytváří jakousi snesitelnost. Autorčina práce s jazykem je v některých spojeních až kouzelná a pomáhá čtenáři se do příběhu naplno ponořit.
Moc doporučuji!

02.11.2024

“kámen na krku studna hluboká dnes už se nebrání.
padá letí ví že na dně je nebe. tam najde co hledá.
mám ráda prostor. jdu až na dno, protože tady dole je spousta místa, nikdo se sem nehrne."

Kniha plná emocí, která
má samozřejmě určitou uměleckou hodnotu a výrazně kultivovaný styl a jazyk. Moc se mi líbila absence velkých písmen, vnímám to jako nepodstatné proti životu, který brzy skončí.
Autorka příběh pojala jako hledání sebe sama při uvědomování si možného konce svého života a to pomocí hledání vzdálené krajiny, ať už je to Amazonie, Nevadská poušť nebo Jeruzalém.
Část z pralesa se mi vůbec nečetla dobře, rušil mě útržkovitý způsob vyjádření pocitů, místy jsem i přeskakovala stránky. Později se mi vše pospojovalo a musím uznat kvalitu obsahu i formy a hodnotit známkou nejvyšší.