Nezvěstný přehled
Franz Kafka
Příběh mladíka cestujícího do Ameriky na lodi, postupně v Americe bydlící u svého přítele. Jako další Kafkova díla, i tady je epická část velmi nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. V tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá třeba i úsměvným momentům, které nás z patologického pocitu vytrhávají a dávají nám se s ním vlastně smířit. Nedokončenost tohoto díla není na škodu, jelikož vedle myšlenky odsouzení je jakékoli přirozené vyústění zbytečné...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , AudiotékaOriginální název:
Amerika, 1927
Interpreti: Kajetán Písařovic
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nezvěstný. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (59)
(SPOILER) Od Kafky jsem stále nečetla Proces ani Zámek, takže tak nějak jeho tvorbu beru za druhý konec. Kafka v tomto díle uměl vytvořit atmosféru tísně, bezmoci a bezpráví, přičemž zdánlivě se nic tak hrozného nedělo. Nějak z toho vždycky lezl mráz na zádech, hlavně tedy když se měl stát Karel Bruneldiným sluhou neboli otrokem. Na Karlovi mě rozčilovala často jeho neopatrnost s kufrem. Kapitola o divadle jakoby vůbec nenavazovala na předchozí děj a byla jsem z toho zmatená. Je to snad sen Karla nebo realita? Mělo by mě zajímat, co by se s Karlem stalo v divadle nebo raději ne? Protože z toho nemám dobrý pocit, a zase přitom se tam nic zlého nestalo. Tak jak to ten pocit? To je na knížce to zajímavé.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nezvěstný v seznamech
v Právě čtených | 12x |
v Přečtených | 758x |
ve Čtenářské výzvě | 35x |
v Doporučených | 27x |
v Mé knihovně | 278x |
v Chystám se číst | 150x |
v Chci si koupit | 25x |
v dalších seznamech | 5x |
Nezvěstný je v mých očích asi tím nejvíc srozumitelným Kafkovým příběhem. Asi je to tím, že se hlavní hrdina – narozdíl od Zámku i Procesu – dějem posouvá dopředu, že se netočí v kruhu ani není zaseklý na místě. A taky se mi zdál mnohem víc lidsky sympatický, to je nejspíš tou jeho ještě dětskou nevinností a otevřením se pro druhé. Prokurista i zeměměřič řešili převážně sebe a druhé lidi používali jako nástroje k dosažení svých cílů (nebo toho, co v daný okamžik za svůj cíl považovali), Karel lidi kolem sebe vidí a vnímá, záleží mu na nich.
Ale Kafka je pořád Kafka. Takže se nám dostane obvyklého. Tedy hlavně pocitu nejistoty a odcizení. Karel se sice pohybuje mezi lidmi, kteří ho dokonce mají rádi (někteří), ale jako obvykle v Kafkově dílech se nemůže spolehnout na nic. Není to jedinec a krutý svět. Je to mnohem víc jedinec a nespolehlivý svět, ve kterém se nemá o co opřít, na čem stavět svoji identitu. Vše co má (myslí, že má) odchází tak rychle a nečekaně. Je vržen do absurdity, ve které prostě nejde normálně fungovat – být v takovém světě nedokončený je vlastně ještě dobrý konec.