Miko přehled

16.01.2025

Miko sdílela osud Nindži v mém gymnaziálním čtenářském deníku a není divu, protože se jedná o druhý díl výše zmíněného titulu. Eric Van Lustbader tady opět nepřišel jen s nějakým tím thrillerem; i tady přináší množství velmi zajímavých informací o japonském císařství a přichází také s kritickým pohledem na japonskou patriarchální společnost.

06.10.2018

Nicholas Linnear se svým zaměstnavatelem, průmyslníkem Tomkinsem, který ho považuje za zachránce a přítele (a jehož je Nicholas odhodlaný v důsledku dřívějších událostí zavraždit) přijíždí obchodně na Okinawu. Když však Tomkins nečekaně a zcela přirozeně umírá, stává se Nicholas jeho nedobrovolným dědicem - a okamžitě i terčem spiknutí zahrnujícím agenty KGB, CIA a letitý spor o Kurilské ostrovy. Navíc okolo něj ve stínech krouží přízrak, zanechávající po sobě mrtvá těla zohavená v prastarém rituálním trestu, a Nicholas má všechny důvody věřit, že se má stát jeho poslední obětí. Události, které začaly v románu "Nindža" zde odhalují své kořeny sahající dávno před Nicholasovo narození, až do poválečného chaosu v Japonsku, a ještě mnohem dále.

Zatímco "Nindža" vsázel mnohem spíše na akční "brakovitou" stránku, "Miko" už hraje na mnohem komornější, pomalejší strunu. Zabijáčtí agenti KGB, kteří zde fungují spíše jako "bubáci", aby si milovníci akce přišli na své, tvoří jen doplněk k příběhu lásky a osudové pomsty, ze které nelze uniknout. Na rozdíl od Saigóa z prvního dílu, je "Miko" (výraz užívaný pro čarodějnici nebo dívku sloužící ve svatyni) postava mnohem spíš tragická, než záporná. Celý román lze chápat jako příběh ženy, kterou zničila láska k šílenci a touha, dosáhnout absolutní dokonalosti v nejtemnějších formách bojového umění, ženy, která přesně zná svůj osud, ale přesto, nebo možná právě proto, mu není schopna uniknout. Stejně tak von Lustbader tentokrát nahlíží mnohem kritičtějším okem na japonskou společnost, na její šovinismus, posedlost tradicemi a zkostnatělost, která jako mlýnek na maso semele všechny, kteří mají tu smůlu, že do něj spadnou. Nicholasovo znechucení "hrou" ve které se stává spíše figurkou než hybatelem, jen podtrhne sílu jeho konečného rozhodnutí, a téměř artušovskou scénu u jezera.

Meč končí ve vodě, kruh se uzavírá...