Noc s Věstonickou Venuší přehled
Jan Skácel
Jan Skácel vystudoval reálné gymnázium v Břeclavi. Za války byl totálně nasazen na stavbách silnic v Rakousku. Od roku 1948 pracoval jako redaktor brněnské Rovnosti. V roce 1953 nastoupil do literární šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK. Po zániku Hosta nesměl publikovat, jeho dílo vycházelo v samizdatu a exilu. Až v 80. letech spolupracoval s divadlem, např. jeho přebásnění Sofoklova Oidipa bylo uvedeno ve Státním divadle v Brně a v pražském Divadle na Vinohradech. Tvorba Jana Skácela se vyznačovala hlubokým mravním postojem, v době tzv. normalizace se v ní projevila až existenciální úzkost. Pro Skácelovu poezii je charakteristické zachycení nálady okamžiku, inspirace moravským folklórem, láska k lidové tradici a snaha vymanit se z chaosu současného světa. Zatímco doma Skácel v podstatě publikovat nemohl, obdržel v roce 1989 dvě významná evropská literární ocenění: Svaz slovinských spisovatelů mu udělil cenu Vilenica 89 a v Itálii získal Petrarkovu cenu. U nás byl doceněn až po smrti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Noc s Věstonickou Venuší. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
PÍSEŇ O SRDCI by se měla stát emblémem pana Skácela pro jeho dokonalost ve verši, pro romantiku slov a námětů, které dokázal vtěsnat do svých krátkých básní.
Ale není jen tato báseň, je jich zde spousta, rozmanité jako život sám.
V podání pana Skácela je poezie snadná, ale jakmile si vezmeme bílý papír a do ruky pero, zjistíme, o jak velký kus byl před námi a jak nás mrzí, že tu s námi nebyl déle...
Jeho poetika se slovy nedá popsat. Uhrančivě a bez otálení vkládal na papír svoje dojmy.
A velký dík mu patří za báseň POCTA ERBENOVI a neskonale mě dojímá ROZESTÝLÁNÍ.
Básním se klaním, ale umělci, který nadčasově obohatil a obohatí ještě spoustu romantických duší, jemu bych chtěl říci do očí:" Jste člověkem, který zahřeje, pohladí a zasmuší lidské srdce v jedné jediné básni. A za to vás mám rád..."
Můj oblíbený básník - a jeho vztah k Moravě a Pálavě ....
Dědina spí.
Spí bílá závěj prachu při silnici
usnula studna s mechem v podpaždí
a v rybníce se utopila hvězda.
Venuše vyšla z hlíny po špičkách ....
Ty staré mám rád,
ty nejstarší,
kterými tekla řeka vína,
a hudbou podsklepené ....
/Domy v Pavlově/
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Noc s Věstonickou Venuší v seznamech
v Přečtených | 55x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 6x |
Autorovy další knížky
1965 | Smuténka |
2012 | Hodina mezi psem a vlkem |
1983 | Uspávanky |
2008 | Básně I |
2008 | Básně pro děti |
Je fajn v době zkracujících se dní zabrousit do lyrického zpodobnění světa kolem. A pan Skácel se uměl dívat a měl dar předat své pozorování čtenáři krásnými lyrickými obrazy.