O procesu civilizace I. přehled
Norbert Elias
Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Jak se vyvíjela západní civilizace? Na čem je založena? A na základě jakých podnětů a příčin se rodila? Přesto se v případě Eliasova díla nejedná ani o nějaký popis „evoluce“ v duchu 19. století, ani o zkoumání „proměn společnosti“ v duchu století následujícího. Eliasova práce (již v době nástupu módní marxistické vlny na Západě 60. let málokdo věnoval pozornost) představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.... celý text
Literatura naučná Historie Sociologie, společnost
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
Über den Prozeß der Zivilisation: Soziogenetische und psychogenetische Untersuchungen, 1937
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O procesu civilizace I.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O procesu civilizace I. v seznamech
v Přečtených | 20x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 36x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2007 | O procesu civilizace I. |
1998 | O osamělosti umírajících v našich dnech |
2007 | O procesu civilizace II. |
2006 | Spoločnosť indivíduí |
2023 | Dvorská společnost |
Myslíte, že tradice je něco neměnného, dobré mravy vždy znamenaly to samé a že ve středověku byli lidé čuňata jen proto, že ještě nevěděli o bacilech? Elias podává velmi silný argument, proč je i civilizace; kultura; etiketa nekončící proces.
Tahle kniha ovšem není jen archivem intimní historie Evropy od středověku po první polovinu 20. století. Elias se ukazuje, jak se proměny během staletí toho, co je vhodné, promítaly do výchovy a jak se zniterňovaly až nakonec přirozené a dříve běžné projevy začaly vyvolávat pocit studu, trapnosti, že se náhle musíte oklepat, a nelibosti (třeba oproti dřívějšímu vzrušení).
Mluví o korespondenci mezi strukturou společnosti a strukturou jednotlivého "já" a jak se tato korespondence v dějinách posouvala; jak se vývoj společnosti odráží v psychologii jednotlivců. Důkazem byly i moje fyzické reakce na některé příklady - autor vše dokládá na literatuře o vhodném chování, výchově dětí, ale i na románech.
* Pokud vás nezajímá kontext knihy, vyjádření k diskurzu a knihu nečtete kvůli škole, klidně přeskočte 50stránkový úvod.
* Pokud vás nezajímá kontext a vývoj za hranicemi intimních projevů - ve francouzské a německé společnosti na příkladu vymezení několika pojmů (každopádně je to hezké pro etymology), přeskočte klidně ke druhé části.
* O hlavní myšlenku knihy nepřijdete a k tomu vás čeká 150 stran zábavných rad, jak plivat a smrkat, jak se chovat v posteli a že byste neměli dávat po vykonané potřebě lidem čuchat k ruce, že páchne...
Kapitoly jsou:
- O CHOVÁNÍ PŘI JÍDLE
- PROMĚNY POSTOJŮ K PŘIROZENÝM POTŘEBÁM
- O SMRKÁNÍ
- O PLIVÁNÍ
- O CHOVÁNÍ V LOŽNICI
- PROMĚNY POSTOJE KE VZTAHŮM MEZI MUŽEM A ŽENOU
- O PROMĚNÁCH AGRESIVITY
- POHLED NA ŽIVOT RYTÍŘE
Mnoho z toho, co považujeme za samozřejmé, se vyvíjelo desítky let. A rozhodně nás ještě čeká hodně změn. Buckle up Buckaroos!
P.S.: Erasmus Rotterdamský je lepší než Ladislav Špaček