O šestiúhelné sněhové vločce - poutavé čtení o „ničem´ přehled
Johannes Kepler
O šestiúhlé sněhové vločce. Poutavé čtení o ´ničem´. Novoroční pozdrav slavného učence Johannese Keplera svému mecenáši a patronovi, kancléři Jeho Císařské Milosti, panu Janu Matoušovi Wackerovi z Wackenfelsu, rytíři Zlaté ostruhy. Johannes Kepler ve svém dílku, sepsaném nejspíše v Praze roku 1610, ukazuje bohatost svého uvažování na tak zdánlivě obyčejné a pomíjivé věci, jako je sněhová vločka. Tedy ukazuje jej na "ničem", ale právě ty uvozovky jsou zde velmi důležité... Čtení k potěšení, ale možná i k zamyšlení. Bilingvní (latina, čeština) publikace.... celý text
Literatura světová Přírodní vědy
Vydáno: 2014 , MatfyzPressOriginální název:
Ioannis Kepleri S.C. Maiest. mathematici Strena, seu, De niue sexangula
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O šestiúhelné sněhové vločce - poutavé čtení o „ničem´. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Opravdu zajímavé čtení o "ničem". Knížka nejprve trochu unikla mé pozornosti, až nyní jsem ji "objevil". Jen by to chtělo trochu větší výkladový aparát. Přece jen je v knize celkem dost přímých i nepřímých odkazů a ne všem je věnován prostor.
Zajímavé je, že anglický překlad vydal Václav Cílek v University of Pennsylvania Press v roce 2015, jako kapitolu v knize To Breathe with Birds.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O šestiúhelné sněhové vločce - poutavé čtení o „ničem´ v seznamech
v Přečtených | 20x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 5x |
Štítky knihy
filozofie přírodní vědy matematika věda sníh, vločky geometrie Johannes Kepler, 1571-1630 krystalografie
Autorovy další knížky
2016 | Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem |
2004 | Sen neboli měsíční astronomie |
2016 | O šestiúhelné sněhové vločce – poutavé čtení o „ničem“ |
2011 | Dioptrika |
2020 | Nová astronomie |
Informace o téhle knize mě zaujala už na postgraduálu, ale teprve teď jsem se k ní dostala, mám takové období bezuzdé zvídavosti :o) Líbí se mi autorovo puzení dobrat se příčin, líbí se mi hravost a lehký tón spisku (dr. Jesenius pitvá nejmenší zvířátko na světě), mám ráda sněhové vločky, líbí se mi bezradné (ve smyslu: zde je toho ještě příliš mnoho neznámého) odbočky k botanice a chemii, což jsou obory mně nejbližší. Symetrie květů je moje oblíbené přírodovědné téma pro mrňousky, včetně otázky, jak to kytka zvládne bez rýsovacích potřeb. V duchu srovnávám s Galileem, kterého čtu souběžně a kterému by se to nejspíš zdálo antropocentrické (něco jako touha nastrkat mezi planety platónská tělesa), jeho příroda je lhostejná k lidským představám o tom, co je a není krása, řád a účel.