O Stodolovém mistru: Pohádky a pověsti z Rožnovska přehled
Josef Strnadel , Miloš Kulišťák
Z opisů textů v pozůstalosti Miloše Kulišťáka vybral, převyprávěl, upravil, uspořádal a slovníčkem opatřil Josef Strnadel. 48-008-84
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O Stodolovém mistru: Pohádky a pověsti z Rožnovska. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tak na tuhle knihu jsem téměř zapomněla až jedna uživatelka mi ji dnes připomněla ve svých knihách a dobře si vzpomínám, že jsem ji jako dítě zbožňovala a četla pořád dokola... Díky za vzpomínku :)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O Stodolovém mistru: Pohádky a pověsti z Rožnovska v seznamech
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Část díla
Basrman ve mlýně
Černokněžník a sekáč
Černokněžník a zelinář
Cestář a černokněžník
Hubáni a basrmani
Vynikající zpracování pověstí a pohádek (ta hranice je tam v tomto svazku podle mě zcela rozmytá) z Valašska, především z okolí Rožnova, Vidče, Radhoště, ale objevuje se tam i Meziříčí, Karlovice, Vsetín či oba podbeskydské Jičíny. K těm lokalitám jedna zajímavost: v knize se objevuje pomístní jméno Kadaně, opakující se coby dějiště několika pověstí. Na mapách už ho dnes nenajdete, ale z kontextu usuzuju, že se jedná o zalesněnou kopcovitou oblast mezi Zubřím, Vidčí a Rožnovem, jejíž součástí je i Hradisko. Jižně od Tylovic je ostatně i aktuální turistická mapa eviduje příbuzné traťové jméno Kadané.
Příběhy samotné jsou zpracovány kultivovaným a čtivým jazykem (čas od času prostoupeným krajovým/nářečním výrazem - slovníček v závěru knihy sice nepodchycuje všechna taková slova, ale je sám o sobě půvabným soupisem), jejich výběr je promyšlený a vyvážený, takže se motivicky neopakují, jak se u některých - spíše vědečtěji pojatých - edic stává, a kniha je díky tomu nesmírně čtivá. Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou skutečně lidové, protože jak Josef Strnadel coby jejich editor naznačuje, nelze spolehlivě určit, kde a za jakých okolností je Miloš Kulišťák sesbíral a nakolik je jejich obsah poznamenán jeho vlastní fantazií a autorskou licencí. Čtenáři jen trochu obeznámenému s obvyklou autentickou podobou lidových příběhů se totiž propracovanost řady z nich i některé motivy či narativní strategie budou jevit minimálně podezřele. To ovšem nic nemění na tom, že je to skvělá, působivá četba a úroveň zpracování převyšuje mnoho jiných výborů regionálních pověstí.