Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie přehled
Stanislav Komárek
Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995–2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru „autonomie“ v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století, ale ponechal je oddělené jako samostatné celky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie v seznamech
v Přečtených | 30x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2019 | Česko na křižovatce |
2020 | Doba koronavirová |
2011 | Hlavou zeď 2011 |
2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
2012 | Muž jako evoluční inovace? |
Kniha je spíše zaměřená historicky napříč časem, takže doporučuji všem těm, kteří by si chtěli dosavadní znalosti z biologie a její historie doplnit, pospojovat a pochopit různé souvislosti doby a o tom, jak daný biolog ke svým teoriím docházel a jak na ně reagovala dosavadní společnost. Autor začíná lovecko-sběračskými společnostmi až po starověké Řeky (divili byste se, jak komplexní byla Aristotelova bádání, včetně např. rozdělení živočichů na "bez krve" a "s krví"), Římany, Araby.... a tak dále až po univerzity, středověk, renesanci, osvícenství, Darwina (jak společnost přistupovala k jeho teorii, co si myslel D. o zvířatech...), Wallaceho... jde spíš o výčet historických souvislostí, tj. jak to vlastně bylo, jak k tomu autor té a té teorie došel, pospojovat si to, jaké bylo v dané době vědění, co se rozvíjelo apod.
Kapitoly ke konci pojednávají např. o klonování, eugenice nebo metamorfózách mužnosti.
"Čím jsou nám tedy zvířata? V podstatě zrcadlem, v němž vždy hledáme a nalezneme to, co tam z těch či oněch důvodů nalézt chceme a co si podle svého vnitřního vyladění umíme vždy vyložit ve prospěch myšlenky, jíž jsme se z nějaké nezbadatelné příčiny rozhodli věřit."