Obrazy z Rus přehled
Karel Havlíček Borovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342914/bmid_obrazy-z-rus-nC1-342914.png
4
41
41
Cestopis, který je též první českou objektivní studií o tom, jak se v té době žilo v Rusku. Havlíček, zde chválí hlavně vztah k náboženství, ale "proti srsti" mu byl ruský vztah k alkoholu a také kontrast v sociální otázce obyvatelstva - bojaři kontra obyčejný lid.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Obrazy z Rus. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
(SPOILER) Jak se žilo kdysi, žije se i dnes, nejednomu bez penze. Chudneme a příští senioři... Asi je troufalé zamýšlet se nad státním rozpočtem. Založit státní penzijní fond, oddělený aby peníze se množily pro důchody a začít hned např. i sta miliardy nedávat na zbrojení, ale pro zajištění důstojného stáří, každý by dostával minimální plat a na nad standart by čerpal z majetku, který si stihl vytvořit.
Opravdu překvapí, že to bylo dost vizionářské dílo...:-)
určitě je fajn si přečíst i ted.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Obrazy z Rus v seznamech
| v Přečtených | 55x |
| v Knihotéce | 33x |
| v Chystám se číst | 30x |
| v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
prvotina Rusko kultura a společnost
Autorovy další knížky
| 2006 |  Král Lávra |
| 1948 |  Křest svatého Vladimíra |
| 1948 | Tyrolské elegie |
| 2004 | Epigramy |
| 2008 | Obrazy z Rus |
Podobné knihy jsou víc zprávou o svých autorech než o předmětu popisu. V daném případě je to ovšem zpráva nelichotivá.
Náš Karel Havlíček se z maloměstských českých poměrů dostal do Moskvy a zjevně mnohému nerozuměl. Maločeský nacionalista má problémy pochopit, jak funguje mnohonárodnostní a mnohonáboženská říše, jak důležití pro ni byli přistěhovalci z Německa, Dánska, Francie, Gruzie atd. Všechno, co může, hodnotí z pozice jakéhosi česko-německého soupeření, co se z té pozice hodnotit nedá, mu uniká. O židech nám radši nic nepoví, "aby se zlosti vyhnul". Jako polehčující okolnost mu počítejme, že v tehdejší Praze o poměrech v ruské říši nevěděl nikdo téměř nic.
Kde však autor vykresluje nějaký ten obraz ze života a nepokouší se o širší výklady, tam ukazuje svůj pozorovací talent. Mne zaujal zejména popis univerzitní zkoušky z češtiny (byla organizovaná úplně po vojenském způsobu) a popis bohoslužeb (kvůli kontrastu s pozdějším pověstným Havlíčkovým antiklerikalismem).
Pověstné Havlíčkovo rozčarování z ruského nevolnictví a z ruské slavjanofilské komunity v této knize čtenář nenalezne. Ty se nachází v Havlíčkových dopisech, které jsou mnohem osobnější než Obrazy z Rus.
Carské Rusko z toho nestudujte, a o českém národním obrození si taky radši dělejte obrázek jinde.