Inheritance přehled

03.02.2025

(SPOILER) Odkaz dračích jezdců dočten. Čtvrtá kniha zavřena a odložena na poličku k jejím třem sestřičkám.
Co k tomu napsat? Jak to zhodnotit? Tak nejdříve asi samotný čtvrtý díl. Tak nějak se dá říct, že děj plyne dle očekávání až na pár věcí, které jsem tak úplně nečekal (myslím to vážně, nikoliv jako Karel Gott na předávání Slavíka). Ale ten konec...? Teď nemyslím úplný konec, ale bitvu o Urû'baen a porážku Galbatorixe. Nějak si nemůžu pomoct, ale přišlo mi to nedotažené a trošku "odfláknuté", když to porovnám s jinými pasážemi příběhu. Myslím, že důležitost celé bitvy by si zasloužila více.
A teď trošku k celé sérii. Jak jsem psal v komentáři k prvnímu dílu, tak na začátku jsem měl trošku jiná očekávání. Měl jsem tuto sérii za "dětské čtení" (a dávám důraz na ty uvozovky). Vlastně ani nevím proč. Ona je to spíše "young adult" bych řekl (to není výtka, nýbrž konstatování). Nakonec jsem vzhledem k očekávání spíše příjemně překvapen (jsou tam draci, elfové, čarodějové, trpaslíci, tak dobrý, ne?).
Co bych však vytknul je někdy podivuhodné chování některých postav. Eragon se vyvíjí celkem dobrým směrem, postupem příběhu dospívá. Ale pak udělá tak strašnou dětinskou pitomost, že člověk nevěří svým očím, aby nakonec vystupoval jako studnice moudrosti. Nasuada naopak jede stále svoji linii a dle očekávání blázní čím dál tím více utvrzena vlastním přesvědčením, že je nejspravedlivější mezi všemi. Dejme tomu čas a Eragon se může vydat opět na steč proti Království a "novému Galbatorixovi". Jen tentokráte to bude mít jednodušší, pokud se tedy Nasuada nenaučí mezitím kouzlit, nebo si pomocí starověkého jazyka nepodmaní mocného kouzelníka (jo, já vím, že i to by mohl Eragon snadno vyřešit Slovem). Jedna z mála zajímavých postav byl Murtagh, sice teda u něj musím konstatovat, že všechny jeho veletoče byly tak nějak "dle očekávání", ale přesto velmi příjemné rozuzlení této postavy.
Závěrem - není to zlé, ale není to nic, z čeho bych si sednul na "sedací orgán" a řekl si "ty brďo, to byl masakr". Ty tři a půl hvězdičky bych dal asi i Odkazu Dračích jezdců jako celku. Jsem rád, že jsem se k této sérii dostal. Věřím, že na ni hned tak nezapomenu, ale chyběl mi tam nějaký wow moment. Myslím, že kdyby se pan Paolini vtěsnal do tří knížek, nebo ty stávající trochu pročistil o některé pasáže, měl bych z toho lepší pocit.
P.S.: Nemůžu si pomoct, ale celý svět, postavy a příběh mi přijde jako "mám rád svět Pána prstenů a příběh Star Wars, tak proč to nedat dohromady"? Prostě Středozem a její obyvatelstvo, do které byl zasazen příběh Luka Skywalkera. Mladý chlapec, který je předurčen postavit se nejmocnějšímu vládci a obnovit zašlou slávu starého řádu. Do toho učitel, který ho vede v jeho počátcích a záhy umírá, aby se jeho tréninku ujal jiný, velice starý bývalý člen onoho řádu. Jeden záporák, ve kterém se nakonec probudí rodinné vazby a pomůže při svržení zlého mocipána, atd. Těch paralel je tam fakt mnoho.

29.01.2025

Nedá mi to, musím sérii alespoň trochu okomentovat, zatímco první díl byl velmi zajímavý příslib, v druhém jsem byla stále ještě natěšená, rozuměj, elfové, další DRAK atd... třetí díl už jsem si říkala, zda vydržím, a čtvrtý díl jsem přečetla se skřípěním zubů, protože s tím, že jsem četla vše najednou, vyskakovalo na mě spousta rozporů v jednání postav, v jejich myšlení, v jejich vlastních prohlášeních. Udržet sérii pohromadě je podle mě velmi těžké, a já před každým spisovatelem, který se do toho pustí, smekám, ale právě proto, že je to velké, mělo by se víc dbát na to, aby postavy neříkaly nebo nedělaly něco jiného v jednom díle a něco jiného v jiném, aniž by to mělo nějaké logické vysvětlení, ať už vyřčené nebo vytušené z předestřených skutečností a okolností. Já mám i přes svůj pokročilý věk velmi ráda YA literaturu, protože si myslím, že je dobré mít pro ten věk knihy určené právě jako jakýsi přechod mezi dětskou a "dospěláckou", ale tohle mi nepřišlo jako přechod, ale jako mix, postavy chvilku jednaly jako děti, když jim někdo sebere hračky na písku, a jinde jako dlouholetí protřelí státníci či vyjednavači, na jednu stranu do něčeho šly s myšlenkou, že jsou slabí a nemohou to dát, a jinde se do situace hrnuly s tím, že tohle bude hračka a oni jsou tak silní, že jim "protivník" nemůže odolat, a přitom ty situace byly třeba z mého pohledu úplně naopak, a postava Angely? Kdo je to, tedy spíš CO je to, nějak pochybuji o jejím lidství, a o ní už se nic nedozvíme?... Abych jen nehaněla, líbil se mi svět, líbila se mi linie Rorana, a byla jsem nadšená z objevu dalších dračích vajec, naděje na konci příběhu je velice důležitá, ať je nám patnáct nebo padesát...