Ostrov nesmrtelných přehled

12.07.2024

Tohle je jedna z těch Neffových knih, která mi ale vůbec nesedla, a to přesto, že je z mého oblíbeného lunárního cyklu. Snad je to tím, že autor je z mého pohledu až příliš posedlý vyřídit si to s některými moderními progresivními ideologiemi, a to v takové míře, že se to stává poněkud otravné. Protože s kým se lunární progresivisté zasažení něčím jako pozemským klimatickým žalem spaktují? Samozřejmě s islámským Bagdádským kalifátem, protože jsou to přeci vítači jako jejich pozemské předobrazy! Pardon, ale to už byly zábavnější ty bojovnice za práva robotů v předešlém Ultimu.

Jak už jsem psal vícekrát, nemám problém se čtením textů, jejichž politické vyznění je odlišné od mého vlastního přesvědčení, ale tohle bylo trochu moc i na mě. Sérii se ale budu snažit dočíst, na to mám Neffa příliš rád. 50%

Styl Ondřeje Neffa není pro každého - je přímý, jednoduchý, výstižný až publicistický. Já si ho zamilovala už kdysi dávno a dobrodružství Kuby Nedomého a dědka Čucháka patří k tomu nejlepšímu, co tento dosti plodný spirovatel napsal. Pobaví a potěší mě vždy svou neotřesitelně vyrovnanou kvalitou, ale Ostrov nesmrtelných se přece jen zařadil do mé nejoblíbenější trojky, kam jinak spadá Měsíc mého života a Ro(c)k mého života. Může to být i tím, že je obsáhlejší a já si tak mohla déle užívat svých oblíbených postav a strohého, výstižného stylu.