Osud člověka přehled
Michail Alexandrovič Šolochov
Příběh válečného hrdinství, známý i z filmového zpracování. Jako ve všech sovětských dílech věnujících se válce i v tomto jsou patrné schematické prvky jako bezvadnost ruského vojáka, odpor ke zrádcům komunismu, hrdina obyčejný člověk a dělnictví. Dílo však klade i závažné otázky existence, nad kterými se může čtenář zamyslet. Šolochov toto své dílo věnoval Jevgenii Grigorjevně Levické, člence KSSS od roku 1903.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1971 , Mladá frontaOriginální název:
Судьба человека (Sud’ba čeloveka), 1957
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osud člověka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (42)
Kniha se čte dobře jen mě vadí že to Kniha na objednávku od režimu co je vydával a bohužel jich podobných byla spousta příběh je film a ten je hodně dobrý na tu dobu realizace.
Související novinky (1)
Knihy, které mají méně než 200 stran
05.01.2016
Citáty z knihy (3)
„Chtěl jsem těm proklatcům (myšleno nacistům) ukázat, že i když umírám hlady, neudávím se jejich žebráckým soustem, že mám svou ruskou důstojnost a hrdost a že ze mne dobytek za nic neudělají.“
„Udělalo se mi z toho nanic a byl bych si hrozně rád umyl ruce, jako bych neškrtil člověka, ale nějakého odporného plaza... Poprvé v životě jsem zabil, a našeho člověka. Ale jakýpak náš člověk? Byl horší než cizí, byl to zrádce.“
„Já měl vždycky podezření, že jsi špatný člověk, Kryžněve. Zvlášť, když jsi nechtěl vstoupit do strany a vymlouval ses, že jsi negramotný. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by z tebe mohl být zrádce. Vychodils přece sedmiletku.“
Kniha Osud člověka v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 422x |
ve Čtenářské výzvě | 18x |
v Doporučených | 17x |
v Knihotéce | 75x |
v Chystám se číst | 59x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
1960 | Osud člověka |
1952 | Tichý Don |
1950 | Rozrušená země |
1962 | Azurová step |
1967 | Donské povídky |
Uf. Já vlastně nevím, jak tuhle tu knihu hodnotit. Nakonec jsem přidala hvězdičku navíc.
Uvědomila jsem si, že když čtu nějaký příběh, z žánru, který nikdy neasperival na odraz reality, tak mi pohádkovost a cílená jímavost vlastně vůbec nevadí. To jen tady skřípu zuby nad bezchybnými heroickými vojáky sovětského svazu a nad utrpením čistého nezkaženého hrdiny .
Jo a má to 72 stran i s poměrně tlustým doslovem. Takže to zvládnete během 20 minut a pak můžete valit machra, že máte přečteného dalšího rusáka.