Otec Goriot přehled
Honoré de Balzac

Tragický dojímavý príbeh otca, ktorého nekonečná láska k svojim dcéram dovedie na pokraj finančného a osobného krachu, je pútavým plastickým obrazom spoločnosti Paríža raného 19. storočia, v ktorej ambicióznosť a túžba po bohatstve boli silnejšie ako úprimnosť ľudských hodnôt.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1970 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Le Père Goriot, 1835
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Otec Goriot. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (121)


V rámci povinné četby na střední škole se mi tomuto dílu nějak podařilo vyhnout, ale rozhodla jsem se k němu vrátit teď když už jsem starší.
Pro mě osobně to nebylo až tak čtivé, ovšem autor dokázal tehdejší dobu velmi dobře popsat, stejně tak dobře vykreslil naivitu, přetvářku a chtíč po penězích. Bohužel je smutné, jak se otci Goriotovi "odvděčily" jeho vlastní dcery.


Četla jsem to jako povinnou četbu k maturitě. Bylo mi úzko z toho, jak moc miloval dcery a taky jak se mu za to "odvděčily"..
Související novinky (1)
Dvůr zázraků, Pohádka a další knižní novinky (21. týden)
21.05.2023
Citáty z knihy (2)
„Je v povaze žen, že věci nemožné dokazují věcmi možnými a fakta vyvracejí předtuchami. (str. 125-6)“
„Neúspěch odhaluje vždy sílu našich úmyslů. (126)“
Kniha Otec Goriot v seznamech
v Právě čtených | 17x |
v Přečtených | 2 095x |
ve Čtenářské výzvě | 47x |
v Doporučených | 40x |
v Mé knihovně | 494x |
v Chystám se číst | 297x |
v Chci si koupit | 42x |
v dalších seznamech | 22x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
přátelství, kamarádství láska francouzská literatura rodina mezilidské vztahy realismus (literatura) dobro a zlo světová literaturaAutorovy další knížky
2006 | ![]() |
1985 | ![]() |
1953 | ![]() |
1955 | ![]() |
1974 | ![]() |
Vzala som si ju kvôli povinnému čítaniu na strednej škole, vzhľadom k výčitkám svedomia, že som pre nekonečné popisy odložila Chrám Matky Božej v Paríži. Moje očakávania boli aj z tohto dôvodu opatrné, ale prekvapilo! Otáčala som stránku za stránkou so zaujatím, aj keď som vedela, ako celý príbeh dopadne, no emócie nepustili a práve dialógy v tomto prípade zohrali významnejšiu rolu pre mňa než popisy. Utkvelo mi to v pamäti. I keď od čítania ubehlo už slušných 20 rokov, Rastignac zostal najživšou postavou pre mňa (samozrejme, dcérenky som nenávidela vášnivosťou 15-16-ročného srdca dievčiny, s ktorou otec nežil a chcela by ho).